Tři kroky od Trumpa
Týden před klíčovými volbami brázdí prezident Ameriku. Každý hlas má cenu zlata
To sobotní ráno před příletem prezidenta bylo v severokarolínském městě Charlotte nezvykle vypjaté a nervózní. Před arénou Bojangles, kde měl Donald Trump pronést svůj projev, kempovaly desítky lidí ve stanech už dva dny. Zvláště jeho fanoušci si nechtěli nechat ujít šanci být hned u pódia, odhadem na tři metry od svého favorita.
Zácpy na přístupových silnicích byly větší než při evakuaci před hurikánem Florence, který okolí Charlotte bičoval před dvěma měsíci.
To, že Trump dorazí do dvouapůlmilionové metropole, se lidé dozvěděli teprve před dvěma týdny. Den návštěvy byl navíc poznamenán aférou s bombovými balíčky, které přicházely na adresy vysokých demokratických politiků a jejich movitých podporovatelů. Skutečnost, že FBI na Floridě zatkla psychopatického pachatele Cesara Sayoce, rozbouřenou americkou veřejnost neuklidnila. „Trump je podvodník. Neříkám, že si najal toho blázna, aby rozesílal bomby demokratům, ale má tu nenávist mezi dvěma tábory na svědomí. Moje město je teď kvůli jeho návštěvě vzhůru nohama,“stěžuje si Anthony Yodice, učitel americké historie.
Nadšení, dojetí a velký křik
Atmosféra v aréně se už pár hodin před příchodem prezidenta dala přirovnat k čekání na rockovou hvězdu.
Hala byla narvaná k prasknutí. Lidé s hesly „Postav tu zeď“nebo „Ženy podporují Trumpa“skandovali a tancovali na hlasitou hudbu Franka Sinatry, Michaela Jacksona nebo AC/DC.
Bylo jednoduché odhadnout, že mezi desetitisíci přítomnými převládají Trumpovi příznivci. „Je to nejlepší prezident v historii USA, oslovil i nás obyčejné Američany, dokáže mluvit naším jazykem, na nic si nehraje a přitom si umí poradit se složitými mezinárodními problémy,“říkají George a Pamela, čtyřicetiletí manželé, kteří na shromáždění přijeli ze sousedního státu Georgia. Oba podnikají a těší se na další snížení daní. Je těžké v hale kvůli hluku komunikovat, musíme na sebe doslova křičet.
Když se prezident konečně objevil, dav šílel. Ze svého místa těsně u pódia jsem si všimla, že si někteří lidé dojatě utírali slzy. „Donalde, milujeme tě!“, „Nedej se odrovnat!“hřímal dav, který utichl jen ve chvílích, kdy prezident mluvil či spíše křičel. „Všude kam přijdu, je narváno, a to ani nekandiduji na prezidenta, jen prostě přijíždím do města,“reaguje na dav příznivců.
Jistě, nepřijel jen tak. Bojuje o hlasy v kongresových volbách. Pokud by obě komory v Kongresu ovládli demokraté, život v Bílém domě by se Trumpovi značně zkomplikoval.
CNN, vypadni!
Trump hřímal hodinu a půl. Zmínil vše od zkorumpované Clintonové po mafii demokratů a zamířil i k mezinárodní politice. „To nejhorší, co se mohlo stát Putinovi, je skutečnost, že jsem prezidentem. Proč by se měl míchat do voleb v můj prospěch? A tuto špínu mají na svědomí také naše média,“vykřikl do davu. V tu chvíli se tisíce příznivců otočily k nám novinářům a začaly hlasitě hučet. Nebyl to příjemný pocit. V duchu jsem byla vděčná za extrémně přísnou ochranku. „Vypadni, CNN!“skandovali lidé.
Média vůbec nemají na Trumpových shromážděních na růžích ustláno. Není divu, Trump je totiž nepotřebuje. S lidmi a příznivci komunikuje výhradně přes Twitter.
Překvapení na konec
Po ukončení proslovu se prezident loučil ve velkém stylu. Jeden fanoušek si dokonce sundal tričko s nápisem Trump 2020 a vhodil mu ho. Trump tričko chytil, vzal si ho a poděkoval. Davy lidí se pak vydaly zpět na parkoviště ke svým autům.
Očekávaly se protesty odpůrců Trumpa před arénou, ale nikdo tam nebyl. Asi se jim nechtělo, venku pršelo a bylo pozdě večer. Vypadalo to, že nakonec vše proběhne v klidu. Opak byl pravdou.
V dlouhém průchodovém tunelu těsně před vchodem na parkoviště odpůrci přece jen čekali. Vybrali si místo, kolem kterého lidé prostě museli projít. Jeden aktivista mě začal tahat za rukáv. „Najdi si Ježíše, Trump není žádný Bůh,“křičel.
Bylo to podruhé, co jsem spatřila Donalda Trumpa v životní velikosti a přímo před sebou. Poprvé to bylo před dvěma lety na stejném místě, a dokonce ve stejném čase. Pokud bych srovnala obě atmosféry, tak ta letošní byla rozhodně napjatější. Všimla jsem si také, že Trump nějaké to kilo nabral. Na rozdíl od Baracka Obamy nebo George Bushe mu kromě golfu sport nic neříká.