Co je za koncem věčného kritika

Volba Jiřího Zimoly místopředsedou byla trochu „úlitbou“Miloši Zemanovi. Od té doby si v ČSSD naštval až moc lidí. I proto končí

Dnes Prague Edition - - Z domova - Analýza Petr Kolář reportér MF DNES

Vneděli večer tehdejší první místopředseda ČSSD na sociální síť napsal následující výkřik: „Někomu jsem šlápl na kuří oko. Hospod(ář) ské noviny připravují další dehonestační kampaň na téma Zimola. Těšte se. Již brzy ve vašich trafikách!“

V úterý Zimola nečekaně svolal tiskovou konferenci, na které složil místopředsednickou funkci.

„Nejen na posledním ÚVV ČSSD, ale i po něm jsem slyšel ze Senátu, od některých hejtmanů, z poslaneckého klubu, a dokonce i od jednoho ministra, že Zimola je příčinou neúspěchu. Že může za všechno, za nejednotu strany a nedůvěryhodnost ČSSD,“vysvětloval.

Zimola mluvil i o „pijavicích“, které používají stranu jako „rukojmí svých osobních ministerských zájmů a ambicí“s tím, že „razantní změna je při současném rozložení sil v ČSSD ,mission impossible‘“.

„Kolega Jirka Pšenička se v pondělí vydal do Budějovic a marně se na univerzitě vyptával, za co tam pana Zimolu platí. Dnes to položil. Náhoda? Nemyslím si...“napsal na Twitter redaktor HN Tomáš Pergler.

Lidé ze Zimolova okolí se dušují, že kvůli chystanému článku určitě nerezignoval. Ostatně informace, kterak jako šéf oddělení vnějších vztahů na Vysoké škole technické a ekonomické bere nadstandardní měsíční plat 70 tisíc korun hrubého, psala MF DNES už v červnu. Stejně jako to, že na univerzitu příliš často nedochází.

„To s tím fakt nesouvisí. On o tom přemýšlel už od toho ÚVV. Byl by to býval oznámil dřív, ale předseda Jan Hamáček byl soukromě ve Spojených státech, tak by to nebylo šťastné,“popisuje jeden ze Zimolových spolupracovníků.

Na ústředním výkonném výboru v polovině října po prohraných komunálních a senátních volbách požádal Hamáček delegáty o důvěru. Bez problémů ji získal. Část socialistů přitom měla v plánu nechat hlasovat o tom, zda má důvěru výboru také Zimola s tím, že mu ji většinově nedají a on bude muset skončit.

Jenže Zimola je předešel a požádal o hlasování sám. Jeho kritici se zalekli, že by z něj udělali mučedníka. Takže hlasovat odmítli.

Ostatně už to bylo výmluvné. Zimola má totiž sice slušnou pozici ve „svých“jižních Čechách a mezi několika desítkami členů platformy Zachraňme ČSSD, jinak ho ale ve straně příliš rádi nemají.

Se Zemanem proti všem

Dalo by se říct, že jestli něco rozdílné proudy v ČSSD spojuje, je to nenávist vůči Zimolovi. V tom se shodne jak skupina okolo Milana Chovance, která pléduje pro odchod z vlády, tak tábor okolo Miroslava Pocheho a Jana Hamáčka, jenž účast v ní podporuje.

Jenže Zimolovi k místopředsednické funkci paradoxně pomohla jedna věc: náklonnost prezidenta Zemana. Ten ho před únorovým sjezdem podporoval i na post předsedy. Kromě jiného oceňoval, kterak Zimola vystupoval proti bývalému předsedovi Bohuslavu Sobotkovi a jeho politice.

Hamáček si dokázal dobře spočítat, že pokud má být v čele ČSSD úspěšný, potřebuje s prezidentem vycházet. Osobně tedy přemlouval Zemanovy (i Zimolovy) dlouholeté odpůrce v čele s Pochem, ať mu ho pomohou zvolit za prvního místopředsedu. Stalo se. Jenže žádný klid to do ČSSD nepřineslo.

Zimola začal v souladu s prezidentem vzápětí vystupovat proti Pocheho nominaci na ministra zahraničí a začal kritizovat všechny okolo. S výjimkou kroků platformy Zachraňte ČSSD, v níž byl sice nominálně nejvýše postavenou figurou, ale hlavní slovo tam má Michal Hašek.

Odpor vůči Zimolovým postojům narůstal. Ve finále už v ČSSD štval téměř všechny s výjimkou členů platformy. Včetně Hamáčka. Ten po posledních prohraných volbách Zimolu zkritizoval a platformu vyzval, ať se rozpustí.

Do toho přišel jeden obrat v Zimolově přemýšlení. Zatímco při skládání vlády odmítal nabídky, ať se stane ministrem s tím, že se chce věnovat řízení chodu strany, postupem času otočil.

Nejprve chtěl být ministrem vnitra s tím, že by si Hamáček ponechal zahraničí. Poté měl zájem o ministerstvo kultury. A dle informací z Hamáčkova okolí si prý říkal třeba i o místo v dozorčí radě ČEZ.

Se vším byl odmítnut. Do toho Zimolovi ve straně neprocházely jeho návrhy a na jednáních vedení

ČSSD to často schytával ze všech stran. Na volebním sjezdu ČSSD v březnu by téměř jistě neměl šanci vysokou funkci uhájit.

V úterý tomu tedy předešel vlastní rezignací. Pro chod ČSSD to neznamená takřka nic oproti stávajícímu stavu. Zato Zimolovi to dává lepší pozici. Lépe se kritizuje, když jste „řadový člen“, než když bojujete proti vedení, v němž sedíte.

Ostatně Jiří Zimola nikdy tak úplně „řadovým členem“nebude. Novináře bude jeho kritika vedení zajímat tak či tak. Stejně jako tomu bylo v Sobotkově éře.

Foto: František Vlček, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.