Češi počítají své padlé vojáky z 1. světové války

Češi teprve nyní – po sto letech od konce války – počítají své mrtvé. Padlých, zemřelých nebo nezvěstných je zatím 140 tisíc.

Dnes Prague Edition - - Přední strana - — Robert Oppelt

Josef Mladý, vojín, 91. pěší pluk, datum narození 1897. Češi počítají své mrtvé a stručný záznam z kartotéky dokazuje, že Josef Mladý, devatenáctiletý voják z Pasek u Písku, byl jedním z nich.

Narukoval k českobudějovickému pluku, který proslavil v příbězích Josefa Švejka spisovatel Jaroslav Hašek. I Josef Mladý na frontu putoval s jednou z budějovických „marškumpaček“.

První světová válka však nebyla román, na rozdíl od Haška nedezertoval a nepřežil, ale padl 14. května 1916 na jenom z míst, kde jeho pluk bojoval, u italského Doberda. „Do války narukovalo zhruba 1 200 000 mužů, kolik jich padlo, nelze přesně určit,“říká Júlis Baláž, ředitel Vojenského historického archivu. Archiváři a historici stále počítají, kolik mají Češi mrtvých. „Momentálně máme zhruba 140 tisíc záznamů o padlých, zemřelých a nezvěstných. Ale stále nejsme na konci,“dodává Baláž. Odhaduje, že hotovo bude po roce 2020.

Rodina Mladých patřila k těm šťastnějším. Z osmi synů hostinského jich do války narukovalo šest, kromě Josefa se domů vrátili všichni. Dva v legionářských uniformách. Josefa připomíná jeho jméno na desce padlých v Pasekách.

Byla to velká sláva, když si v létě roku 1896 bral mladý poručík Josef Rüpschl v kostelíku Narození Panny Marie v pražské Michli slečnu Amálii, pocházející z nedaleké Ryšánky. Postupně se jim narodili dva synové a Josef úspěšně stoupal po kariérním žebříčku armády.

Konec za idylou starého světa, kterému spravedlivě a tak nějak navěky vládne císař František Josef, udělala 1. světová válka. Rüpschl, který má na zažloutlých fotkách vzhled spíš úředníka než důstojníka, který vystoupal až do hodnosti c. k. plukovníka, zamířil jako velitel turnovského 94. pěšího pluku bojovat na srbskou frontu.

Velitel rakouské armády Oskar Potiorek se zde pokoušel odčinit svou chybu, když jako velitel posádky v Sarajevu nedokázal zabránit atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Krvavě a neúspěšně.

A Rüpschl byl jedním z těch, kteří za to zaplatili životem. Nezkušení rakouští vojáci v prvních dnech dokázali uspět a porazili srbské jednotky.

Pak přišla srbská protiofenziva, která je vyhnala zpět za pohraniční řeku Drinu. Bitva si vyžádala podle odhadů na rakouské straně 8 tisíc mrtvých a 30 tisíc zraněných, na srbské zhruba polovinu.

Josef Rüpschl je jedním z nich. Padl 23. srpna 1914 u srbského města Šabac, kde nejspíš nemá ani hrob. „Zanechán v obchodní škole (obvazišti) v Šabaci v Srbsku,“říká poslední armádní záznam.

Nevíme, jen odhadujeme

Ani sto let po konci velké války Češi nevědí, kolik z nich kvůli ní padlo nebo zemřelo. Vojenský historický archiv před několika lety začal sčítat padlé. Dosud totiž existují jen odhady, které se mnohdy značně rozcházejí.

„Vycházíme z kartotéky, která obsahuje jména Čechů, Slováků, Maďarů, Rusínů, lidí kteří měli rodiště nebo bydliště na území nového Československa ve 20. letech 20. století,“popisuje ředitel Vojenského historického archivu v Praze Júlis Baláž.

Momentálně má archiv 140 až 145 tisíc záznamů o konkrétních padlých, zemřelých a nezvěstných. „Ale je tam ještě řada dalších kategorií – osoby neurčené, které bude potřeba identifikovat, nebo zemřelé po válce na následky zranění,“dodává.

Část materiálů už je zdigitalizovaná. Jde o matriky 244 pěších pluků mobilizovaných na území bývalého Československa. K nim přibývají i matriky od jízdy, dělostřelectva a od dalších jednotek.

Komplikované je podle Baláže hlavně určení národnosti vojá- ků. V kartotéce jsou jména z jednotek majících vztah k českým zemím a Slovensku. Další je potřeba ještě dohledat.

„Řada vojáků odešla třeba k dělostřelectvu nebo námořnictvu – ke speciálním jednotkám, které nemobilizovaly u nás a v kartotéce chybějí,“vysvětluje Baláž.

Krvavý rok 1915

Postupné sčítání také pomalu ukazuje, že nejkrvavějším rokem pro Čechy v rakouských uniformách byl druhý rok války. Podle Baláže jich tehdy padlo zhruba 50 tisíc.

V roce 1915 bojovaly české jednotky v Srbsku, ale začíná i válka na italské frontě, kde Rakušané odrazí čtyři italské ofenzivy. Dřívější spojenec v březnu 1915 vpadl císařské armádě do zad.

Velké bitvy s Rusy zuří v Haliči, v Karpatech, dvakrát se bojovalo o nejvýchodnější rakousko-uherskou pevnost Přemyšl. Nejdříve se v březnu vzdala Rusům, v květnu ji Rakušané s německou pomocí získali zpět. „I tam padlo hodně Čechů,“dodává Baláž.

Umírají i po válce

Češi umírali i po 28. říjnu 1918, tedy po rozpadu Rakouska-Uherska. Na italské frontě bojovali čeští vojáci v rakouských uniformách ještě v listopadu. „Příměří bylo podepsáno až 11. listopadu,“upozorňuje Baláž.

Jenže mrtví do vojenských seznamů přibývají i dlouho po konci bojů. Příčinou smrti jsou následky zranění, nemoci a traumata, která si domů přivezli z fronty. Dlouho se také pátralo po nezvěstných. Hledání předků Na mnohé z nich jejich blízcí nezapomněli. Do vojenského archivu ročně přichází na tři tisíce dotazů a žádostí o archivní rešerše. „Je o to obrovský zájem, dotazy na službu v 1. světové válce, padlé, legionáře a podobné dotazy tvoří 90 procent naší agendy,“popisuje Baláž. Nejsou to jen soukromé osoby, ale i muzea, města a obce. Zejména v této době při příležitosti 100 let od konce války obnovují pomníčky padlých. Ty od 20. let vyrůstaly prakticky v každé obci a mnohdy jsou jména vytesaná do kamene jedinou památkou na padlé Čechy v 1. světové válce.

Foto: archiv Foto: kk8lir.cz Foto: archiv

Josef Rüpschl Jedním z padlých vojáků byl i velitel 94. turnovského pluku. Padl hned na začátku války, v srpnu 1914 v Srbsku. 1914 Čeští vojáci v kasárnách na Pohořelci vycpávají slamníky. Údaje o padlém Vojenská známka rakouského vojáka v první světové válce.

Foto: archiv

Legionáři Před několika lety archiváři přednostně spočítali padlé legionáře, tedy Čechoslováky, kteří bojovali proti Rakousku-Uhersku. Ve Francii jich padlo 450, v Itálii 350 a v Rusku 4 100.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.