Plány nastupující Opravy, nová síň i noční starosta

Radní Třeštíkové:

Dnes Prague Edition - - Praha - Redaktor MF DNES

Matěj Ludvík

PRAHA Kromě péče o provoz klasických divadel, muzeí a galerií by měl magistrát rovněž koordinovat aktivity a aktivně pomáhat s kulturními akcemi obyvatel ve veřejném prostoru. Přesvědčena je o tom budoucí radní Prahy pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě).

Při jednání o magistrátní koalici nebyla zcela shoda na budování nové koncertní haly na Vltavské, což prosazovaly Spojené síly pro Prahu (TOP 09/STAN). Vznikne tedy, nebo ne?

Shodli jsme se na tom, že v první řadě budeme opravovat budovy, které už stojí, ale během čtyř let našeho mandátu snad stihneme připravit i tento projekt koncertní síně. Bude potřeba uspořádat architektonickou soutěž, ale zároveň musíme celkově vyřešit budoucí podobu Vltavské.

Takže uskupení Praha sobě se ke koncertní hale na Vltavské nestaví odmítavě?

Určitě ne. Je pravda, že Praha takovou budovu potřebuje. Aby byla na evropské úrovni, musíme pro to něco udělat.

Co slibovaný vznik Muzea nesvobody, které by připomínalo hrůzy komunistického režimu. Kde by mohlo stát?

Jako nejvhodnější místo jsme navrhli Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici v Praze 2, kde zemřeli Jan Palach a Josef Toufar. Nejprve by bylo nutné objekt odkoupit. Možností je však víc, třeba i Nákladové nádraží Žižkov.

Jaké jsou aktuálně největší nedostatky gesce, kterou příští týden oficiálně převezmete?

Ten největší vnímám ve špatné komunikaci magistrátu vůči jednotlivým městským částem. Mluvím i z vlastní zkušenosti, kdy jsem byla čtyři roky radní pro kulturu v Praze 7. Vytvořili jsme řadu projektů včetně čtvrti kultury a umění Art District 7. Všechno to vznikalo magistrátu navzdory, nespolupracoval s námi. Hlavní město musí mnohem víc vnímat, co městské části prosazují, a pomoci jim.

Na vině je tedy váš předchůdce a zároveň nynější koaliční partner Jan Wolf (Spojené síly pro Prahu/KDU-ČSL)?

V minulosti jsme se několikrát potkali a o projektu Art District jsem mu říkala, ale asi zcela nedocenil, jaký potenciál je ve spolupráci s městskými částmi. Myslím si, že na to pan radní už asi také neměl kapacitu vzhledem k množství úkolů.

Kde tu volnou kapacitu pro spolupráci s městskými částmi chcete vzít vy?

Když si dobře poskládám den, pak budu mít kapacitu na víc věcí. Zároveň to nebude vyžadovat tolik času. Můžeme udělat plénum třeba třikrát ročně, kde se sejdou všichni radní pro kulturu z celé Prahy.

Co na takových setkáních budete řešit?

Vyslechnu jejich plány a představy na rozvoj kultury v jejich městských částech. Cílem je průběžná spolupráce, ale i výměna zkušeností mezi sebou.

Budete mít na starosti i turistický ruch. Jak vyřešíte problémy s hlukem a nepořádkem v nočních hodinách, který mají v centru na svědomí především právě návštěvníci?

Chceme zavést institut takzvaného nočního starosty, kde jsme se inspirovali v Amsterdamu a Londýně. Jde o koordinátora, který se zaměří na lokality, které bývají v noci nejvíce postiženy turismem. Navíc Praha navenek působí jako město, kam se jezdí dobře a levně pařit. Pokusíme se takové vnímání změnit.

Jak bude noční starosta fungovat?

Bude to muset být člověk, který žije v noci. Určené lokality obejde a bude k dispozici obyvatelům. Nejprve by se měl domluvit s majiteli podniků, aby si důsledně ohlídali pořádek ve svém okolí, tedy nejen uvnitř, ale i na ulici před vstupem. Jako prodloužená ruka rady bude také navrhovat možná opatření. Hašení konfliktů by mělo být až v poslední fázi.

To všechno bude vykonávat jediný člověk?

Měl by to spíše být malý tým tří lidí.

Na co se chcete speciálně zaměřit v oblasti kultury?

Ráda bych vycházela z toho, jak jsem tuto oblast pojala v Praze 7. Radní by v první řadě měl být koordinátor, který pomáhá s tím, co vzejde odspodu, tedy od občanů samotných. Samozřejmě magistrát má ohromnou síť svých příspěvkových organizací, kde jsou tradiční scény, galerie a muzea, v tom budeme pokračovat. Ale zároveň by se nemělo dít, že občané pořádají kulturní akce ve veřejném prostoru bez jakéhokoliv zájmu města.

Přesto se ve veřejném prostoru dnes už koná řada akcí. Například v okolí náplavek si obyvatelé už dokonce stěžují na přemíru programu.

Náplavka kdysi fungovala jako krásné místo pro Pražany, ale bohužel někteří využili její komerční potenciál a stala se z toho spíš turistická atrakce. Naštěstí letos vznikla nová funkce kurátora náplavek, který toto řeší, takže je snad dobře nakročeno k tomu místo zase trochu zkultivovat.

Kde chcete rozšiřovat prostor pro veřejné kulturní akce, aby se nekoncentrovaly jen na pár místech?

Město si nemůže vynucovat nějaká konkrétní místa, kde vytvoří další „náplavku“. To musí přirozeně vzejít od obyvatel a spolků v různých lokalitách. My je pak podpoříme v oživování vnitrobloků, parků či dalších prostor.

Oblíbené mezi Pražany je v posledních letech také místo u podstavce bývalého Stalinova pomníku na Letné, ale podzemní prostory jsou v havarijním stavu. Jak je po opravě využít?

Jsme proti tomu, aby uvnitř byl dlouhodobě jakýkoliv program či expozice. Změnil by se charakter místa a narušilo by to fungování parku. Ale mohou tam být dočasné akce, jako nyní výstava Paměti národa.

Co s dlouhodobě chátrajícími památkami v majetku města? Dočkají se obnovy a jak je následně město využije?

Část radničních domů u Staroměstského náměstí se už podařilo po rekonstrukci smysluplně využít díky Pražskému kreativnímu centru a dalším startupům. V tomto duchu tady chceme pokračovat. Hojně diskutovaný je i Desfourský palác na Florenci. Ohledně rekonstrukce chceme začít jednat co nejdříve. Zároveň prověříme, zda by bylo možné, než práce začnou, využít prostory pro různé projekty.

A jaké by bylo po obnově definitivní využití paláce?

Může sloužit například výstavním účelům, ale nabízí se i kombinace více využití. Nebyla by totiž ani poptávka, kdybychom ze všech paláců vytvářely jen galerie a muzea. V části si dokážu představit i komerční využití, které by na provoz vydělávalo.

Také Výstaviště stále není v dobrém stavu. Jak by mělo vypadat?

Především o něm nesmíme uvažovat jako o podnikatelském záměru, který bude orientován jen na výdělek. Určitě jeho jednou z hlavních náplní jsou veletrhy. Zároveň ale může nabízet i množství kulturního programu.

Ohledně Výstaviště už existuje koncepce příštího využití. Počítá nejen s částí veletržní, ale právě i kulturní a zábavní, odpočinkovou nebo sportovní. To měnit nehodláte?

Zásadní změny nejsou potřeba, ale zatím je vše jen na papíru. Spíše potřebujeme, aby ke změnám skutečně došlo včetně dostavby vyhořelého křídla Průmyslového paláce.

Jaká má být budoucnost stále zanedbané tržnice v Holešovicích?

To je trochu podobné. Stále se nedaří obnovu nastartovat, jak bychom si představovali. Měla by mít smíšený charakter, aby žila v průběhu celého dne. Od trhů přes restaurace až po kulturu. Je nutné urychleně opravit a smysluplně využít jednotlivé haly a také vyčistit páteřní ulice od stánků, které je hyzdí.

Foto: Petr Topič, MAFRA

Z filmu do politiky Producentka Hana Třeštíková byla dosud radní pro kulturu v Praze 7. Ve stejné funkci bude na magistrátu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.