Francie hoří. A Macron nemá s kým jednat
Žluté vesty už neprotestují jen kvůli vyšší dani na benzin. Násilí roste, přidali se k nim extremisté
PAŘÍŽ Hořící auta, vyrabované obchody, zdemolované kavárny a restaurace, to vše v srdci Paříže. K tomu poničený Vítězný oblouk, symbol francouzské republiky.
Demonstrace takzvaného hnutí žlutých vest, které ve Francii pokračovaly už třetí sobotu po sobě, už dávno přerostly svůj původní záměr: protestovat proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Teď už bojují proti všemu: proti prezidentu Emmanuelu Macronovi, vládě, stoupajícím nákladům a klesající životní úrovni, proti nízkým platům a důchodům.
Nechtějí nic menšího než rezignaci celé vlády. Demonstrace jsou i kvůli extremistům zprava a zleva stále násilnější. „Dojde k mnohem horším střetům. Jsme na pokraji občanské války,“obává se jedna z protestujících. Rok a půl od Macronova zvolení je to jeho dosud nejtěžší zkouška. Policie žádá zavedení výjimečného stavu. To vláda zatím odmítá, Macron a premiér Édouard Philippe sázejí na dialog. Problém je, že v amorfním hnutí, které připomíná spíš dav, není příliš s kým mluvit.
PAŘÍŽ Jde o tak rozsáhlé protesty, že se začíná mluvit o podobnostech s revolučním rokem 1968. Avšak zatímco tehdy šlo protestujícím zejména z řad studentů o to, aby změnili „staré pořádky“, současní demonstranti, označovaní jako hnutí žlutých vest, naopak staré pořádky chtějí udržet. A to za každou cenu.
Sobotní protesty provázela značná míra násilí, k demonstrantům se navíc připojili pravicoví a levicoví extremisté. Policie zadržela nejméně 139 lidí a poslala je před soud, ten většině z nich prodloužil vazbu.
Už v neděli po svém příletu ze summitu G20 v Buenos Aires francouzský prezident Emmanuel Macron svolal krizové jednání vlády. Premiér Édouard Philippe včera zahájil politické konzultace se zástupci opozičních stran, dnes má přijmout také členy žlutých vest.
„Ať vláda odstoupí“
Protesty pokračují od soboty 17. listopadu, u jejich zrodu přitom stála do určité míry náhoda. K demonstracím nezávisle na sobě vyzvali lidé na internetu a sociálních sítích – mezi nimi prodavačka kosmetiky, hypnotizérka a řidič.
Proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty protesty rychle přerostly v demonstrace proti všemu: proti Macronovi, francouzské vládě, nízké kupní síle, nízkým důchodům a platům, proti Macronovým reformám jako celku. Jde o projev nespokojenosti se stavem země – tedy právě s tím, co chce Macron reformami změnit.
Macron protestující vyzval k dialogu. Problém ale je, že není pořádně jednat s kým. Decentralizovaný a do značné míry nejednotný dav nemá žádného vůdce, s nímž by se dala hledat řešení, původní iniciátoři nepokoje takového rozsahu vyvolat zřejmě ani nechtěli. Jedna z nich, hypnotizérka Jacline Mouraudová, se má nicméně s premiérem Philippem sejít. Když už se nějaký mluvčí přece jen najde, pak pro smysluplný dialog stejně není prostor. „Chceme, aby vláda odstoupila,“říká kategoricky jeden ze zástupců žlutých vest Christophe Chalencon.
V tom se žluté vesty shodnou i se stranami krajní pravice a krajní levice: předsedové Národního sdružení a Nepoddajné Francie Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon požadují nové volby.
Zastání nemá Macron ani u opozičních republikánů. Jejich předseda Laurent Wauquiez chce pro změnu referendum o Macronových reformách. „Máme tu prezidenta, který přestal rozumět Francii, a máme tu Francouze, kteří jsou rozzlobení a připravení páchat násilí,“zdůvodnil to Wauquiez.
Pro Macrona je to zatím nejtěžší zkouška od jeho nástupu do úřadu po volbách, které právě s příslibem rozsáhlých reforem před rokem a půl vyhrál. Už tehdy se však očekávalo, že s nimi velká část Francouzů nebude souhlasit a dojde k protestům. Otázkou bylo kdy a v jaké míře. V létě to byli třeba stávkující železničáři, včera řidiči sanitek a studenti středních škol.