Nachlazení, kašel, antibiotika. Jak uzdravit biatlonisty?

Matěj Tomíček

Pouhé tři dny strávil o Vánocích doma v Letohradu. I to stačilo, aby Ondřej Moravec znovu onemocněl. „Doma nám to lítalo, měly to děti, manželka… A já myslel, že jsem tomu ujel, ale neujel,“vyprávěl už v německém Oberhofu.

Po třech dnech, kdy bral antibiotika, se vrátil k normálnímu tréninku. I tahle lehká brzda ale byla znát ve včerejším sprintu, ve kterém Moravec s čistou střelbou dojel třináctý. „Je to fakt škoda, že mě nemoc přes Vánoce zase přibrzdila. Že tu formu nestavím dál, ale furt se postupně rozjíždím. Ale peru se s tím,“říká.

Pere se s tím v podstatě neustále celý český tým. Nemoci se mu v této sezoně nevyhýbají, spíše naopak.

Moravec byl oslabený už před startem Světového poháru v Pokljuce. Následovali ho Tomáš Krupčík, Jessica Jislová i Veronika Vítková. V Novém Městě zase celý tým trpěl střevními potížemi. Ta otázka se tak nabízí. Proč mají Češi v této sezoně tolik zdravotních problémů? „Možná jsme maličko podcenili lékařské zabezpečení,“připustil už v Novém Městě předseda svazu Jiří Hamza.

Jistě, problémy se zdravím nemá jen český tým. Taková Laura Dahlmeierová by mohla vyprávět. U Čechů je to ale letos očividně výraznější než v letech minulých.

„A to určitě není dobře. Musíme na tom zapracovat, abychom zůstali zdraví,“říká kouč žen Egil Gjelland.

Právě od něj jakožto od Nora by se Češi mohli lecčemu přiučit. Norové jsou svou pečlivostí proslulí. „Kvůli alergiím a prachu jim vadí koberce. Vyžadují maximální čistotu,“vzpomínal na zkušenosti s norským týmem provozovatel chalupy u Nového Města Roman Hančík.

„Před lidmi vypadáme trochu jako blázni. Používáme antibakteriální gely, myjeme si ruce před každým jídlem. Na dveře nesaháme holou rukou, ale spíš přes oblečení, nebo je otevíráme loktem,“říká Gjelland.

O zdraví biatlonistů se stará hlavně reprezentační doktor Vladimír Dobeš. Ne všichni k němu ale při potížích dochází tak, jak by měli. „Třeba Tomáše Krupčíka s Jessikou Jislovou jsem od Pokljuky neviděl. Byli u obvodního lékaře, ale ke mně nedošli. Mám za reprezentanty nějakou zodpovědnost, ale oni by taky měli dodržovat nějaká pravidla hry. Nikoho ale nemůžu nutit, aby ke mně chodil,“říká.

Jistě, současné potíže v českém týmu můžou být jen souhrou náhod. Dá se jim ale také do určité míry předcházet. Hamza už v Novém Městě připustil, že v budoucnu by bylo dobré mít lékaře takřka při každém Světovém poháru na místě. Peníze by v současné době překážkou být neměly.

„Může to pomoct. Oni sice mají veškeré vybavení, které mám i já, ale léčba na dálku může být odlišná,“říká Dobeš.

Všichni se shodují, že zdraví sportovců je nejdůležitější. Že jejich výkony stoupají i padají na detailech.

Tak proč o trochu víc nemyslet i na tenhle?