Vzpoura pražských trpaslíků

Zdálo by se, že dostane-li se politická strana do krize, zvláště ta s více než stoletou tradicí, už jen instinktivně jí dojde, že se musí sjednotit. Jenže to nejspíš neplatí pro sociální demokracii. I když tu kdysi v podobných situacích vždy zaznělo heslo: Všichni k veslům!

Pražská organizace ČSSD se v dobré víře rozhodla nominovat na místopředsedu strany ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. Ale dala vale předsedovi strany Janu Hamáčkovi. I když těžko najít ve straně někoho, kdo má k Petříčkovi blíž než právě on. A kdo situaci zvládá. A tak se vtírá otázka, myslí-li to pražští sociální demokraté s nominací Petříčka skutečně vážně. Jako taktika to nejserióznější není a respektu se jí nedosáhne. Spíš to je jen další šprajc, za nímž diskutující na sociálních sítích vidí nenaplněné ambice Miroslava Pocheho. I když by měl mít radost z toho, že se do Černína dostal alespoň jako jeho asistent.

Jeden z debatujících tuhle událost nazval vzpourou trpaslíků. Kdybych ale musel citovat přesně, tak trpajzlíků. A to s poukazem na fakt, že pražská organizace ČSSD nezískala v posledních volbách do magistrátu ani tři procenta hlasů. Jenže stranická organizace v hlavním městě bude mít vždy v organizační struktuře významné místo. Ale to asi není nejpodstatnější. Vážnější je, že pražští sociální demokraté nejvýrazněji tíhnou k liberální politice. Jako by chtěli navazovat na někdejší Občanské fórum a Občanské hnutí. Nic proti tomu. Jsou za to ale chváleni politiky a komentátory pravicovými. Takže vzniká otázka, jde-li v pražském případě ještě o orientaci sociálnědemokratickou.