Cizinci nahrazují české řemeslníky, jsou levnější

Zahraniční řemeslníci chtějí méně peněz a mají kratší čekací lhůty, kvalita ale pokulhává.

PRAHA Sehnat šikovného zedníka, malíře či elektrikáře bývá pro Pražany nadlidský úkol. Kvalitních řemeslníků je málo a poptávka po jejich službách čím dál tím větší. Čekací lhůty často závisí také na specializaci pracovníka. Čím vyšší odbornost, tím spíše je třeba zamluvit si jeho čas dopředu.

Obecně je v pražských firmách totiž stále méně kvalifikovaných českých řemeslníků, jejich práci nahrazuje levnější síla z ciziny. Na již pět let trvající problém, který se prohlubuje, upozorňuje Asociace malých a středních podniků (AMSP). Podle ní je největší přítěží konkurence levných, avšak nekvalitních a neodborných lidí.

Problému se věnuje jak AMSP, tak ministerstvo školství. „Aktuálně zpracováváme podrobnou analýzu a vyhodnocujeme proběhlý průzkum ohledně řemeslné práce. Podrobnější informace budeme mít v půlce února,“říká generální ředitelka AMSP Eva Svobodová.

Pražský úřad práce eviduje 1 248 českých zájemců o práci řemeslníka, ale pouze 32 uchazečů pochází z Evropského hospodářského prostoru a 33 ze třetích zemí. Ti totiž na rozdíl od Čechů najdou práci rychleji pomocí personálních agentur a nejsou odkázáni na úřad. Agentury je lákají na nabídku trvalého pobytu a zařízení veškerého potřebného papírování.

Stejně práce, méně peněz

To potvrzují i data z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle nich se v Praze usídlí téměř každý druhý Bulhar, který přejde hranice. Do centra to táhne i Slováky, Ukrajince a Rumuny. Z velké části se uchytí jako zaměstnanci firem. Běžnou praxí však je, že i když zastanou stejný objem práce jako rodilý Pražan, dostanou menší mzdu.

Na rozdíl od zaměstnanců, kteří se uchylují do Prahy, podnikatelé cizinci míří většinou mimo ni. „Z počtu 87 228 příchozích s živnostenským oprávněním se jich přímo v hlavním městě usadilo 32 600,“říká mluvčí ČSÚ Tomáš Chrámecký.

Je pravděpodobné, že se počet chybějících českých řemeslníků bude nadále zvětšovat. Vyučených dětí je málo, a když už se řemeslu naučí, odcházejí podle slov lidí z oboru často do zahraničí, kde dostanou lepší podmínky i peníze. Odborníci se proto shodují, že je důležité přilákat mladé Pražany a vychovat tak novou generaci řemeslníků.

Ministerstvo školství si problém uvědomuje. „Nabídka učňovských oborů se zaměřením na řemesla je Ukrajinci Slováci

ve většině krajů dostatečně široká a zpravidla odpovídá trhu práce. Problém, se kterým se většina krajů potýká, je nezájem ze strany žáků základních škol a jejich rodičů o učňovské obory,“říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Podle ní rodiče svým dětem ve vyučení nebrání, narážejí však přímo na nezájem dětí. Motivovat žáky mají peníze, které mohou získat už během učení v rámci praxe, či jistota práce po ukončení vzdělání.

„Zájem žáků a jejich rodičů je také ovlivněn podmínkami, které školy zájemcům nabízejí. Konkrétně jde o vybavenost učeben a dílen na školách. Důležité jsou i možnosti uplatnění absolventů řemeslných oborů po ukončení studia,“dodává. Zdroj: ČSÚ, údaje jsou z roku 2017 Bulhaři

Podle ministerstva je důležité prohlubovat spolupráci škol se zaměstnavateli. V současnosti má spolupráce firem se školami mnoho podob s různou intenzitou.

Často spolupracují při zajišťování praktického vyučování, odborných exkurzí žáků a odborné praxe pedagogických pracovníků středních škol. Dětem údajně chybí kvalitní praxe, ale i předměty, které by je připravily na vlastní podnikání a na komunikaci s budoucími zákazníky.

Vzdělání není nejdůležitější

Pražský úřad práce však tvrdí, že vzdělání není to nejdůležitější. Jde spíše o chuť věnovat se řemeslu. „V současně době firmy už tak striktně nevyžadují úplnou Rumuni Poláci

profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání ani získání konkrétní kvalifikace a praxe v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a pracují s nimi mnohem intenzivněji než dřív,“říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Podle pražského radního Víta Šimrala je řešením změna vzdělávacího systému středních škol. Pokud by se jeho návrh ujal, mohl by žák v budoucnosti nastoupit na vybranou střední školu, ale až v průběhu následujících tří čtyř let zvolit možnost, zda studium ukončí výučním listem, nebo maturitou.