Kolik bude stát záloha na PET lahve

Náklady 80 milionů eur a každý rok minus dalších pět. To jsou závěry studie o zálohování na Slovensku.

Zatímco u nás se debaty o možném zálohovém systému na PET lahve teprve rozbíhají, na Slovensku už jsou minimálně o dva kroky dále. Podle analýz, které zde byly vypracovány loni, bude vytvoření celého systému stát v přepočtu dvě až 3,5 miliardy korun a každý rok bude zhruba 128 milionů korun v minusu.

Tím, kdo by měl platit, jsou výrobci nealkoholických nápojů a vůbec všech dalších nápojů uváděných na trh v PET lahvích a plechovkách. S výjimkou těch od mléka, džusu a oleje, které se většinou mezi zálohované neřadí z hygienických důvodů. Tamní ministerstvo životního prostředí už sepsalo návrh zákona počítající se zálohami do paragrafů a nyní se připomínkuje.

Zatímco dnes platí výrobci do systému sběru odpadu zhruba 0,4 centu za PET lahev (zhruba desetník), v zálohovém systému by to bylo podle zveřejněných studií až pětkrát více.

Zálohovat budou všechny obchody, vykupovat jen ty s plochou nad 300 metrů čtverečních, což zatím navrhuje nový zákon. Ve studii Institutu pro environmentální politiku (IEP) se počítalo s plochou 400 metrů, takže náklady budou zřejmě ještě vyšší.

Náklady dvě miliardy

Podobný model by zřejmě fungoval i v Česku, pokud by se k zálohám přistoupilo, protože většina států se inspiruje skandinávským příkladem, kde zálohování funguje nejdéle.

„Zavedení zálohování na Slovensku by si vyžádalo investiční náklady přibližně 80 milionů eur (zhruba dvě miliardy korun), z čehož skoro 62 milionů eur budou tvořit náklady na nákup, instalaci a servis strojů na zpětný odběr,“píše se ve slovenské studii IEP. Druhá studie počítá s náklady 140 milionů eur (3,5 miliardy korun).

Kromě úvodních nákladů, které se rozpočítají mezi výrobce nealko nápojů (původce PET lahví a plechovek), studie odhaduje, že systém bude každý rok v minusu zhruba pět milionů eur a ty budou muset uhradit také výrobci. Hlavní příjmy přinesou nevybrané zálohy a cena za prodaný PET materiál a plechovky. Mezi největší náklady patří přeprava

(lahví z prodejen do meziskladů a odtud do třídícího

centra, které je na Slovensku v Žilině) a náklady obchodníků na výkup lahví.

Výtky k zálohovému systému jsou hlavně ze strany výrobců, ale i dalších stran velké. Výrobci je shrnuli v dopise, který poslali už před Vánocemi na ministerstvo.

„Zavedení záloh bude o mnoho dražší, než předpokládají analytici, protože nebyly započítané významné položky nákladů. Bude nutné stavebně přebudovat tisícovky obchodů, aby byly připravené na výkup lahví. Obchody budou muset vytvořit prostory na sběr, ale i uskladnění vykoupených lahví a plechovek, což bude časově i finančně náročné,“uvádí zástupci asociací sdružující jak nealko výrobce, tak třeba výrobce obalů.

„Neexistuje jedno univerzální řešení, jak zvýšit sběr. A proto je nutná věcná a konstruktivní diskuse, jak cílů dosáhnout co nejefektivněji,“dodává Lucia Morvaiová za slovenskou Asociaci výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod.

Paradoxně je zálohový systém tím dražší, čím je úspěšnější, tedy čím více se skrze něj vysbírá petek. Čím více petek zákazníci vrátí, tím méně vybraných záloh totiž zůstane na pokrytí nákladů. Naopak snížit či vymazat ztrátu mohou rostoucí výkupní ceny PET. Na druhé straně je nespornou výhodou záloh zvýšení sběru petek a plechovek. To se prokázalo v Německu nebo i v dalších zemích Evropy, kde byl zaveden. Ekonomická motivace na vrácení lahví funguje a dokáže z trhu vrátit zpět i Evropskou unií cílených 90 procent. Na druhou stranu některé země po zavedení zálohového systému musely čelit poklesu třídění zbylého plastu, například Německo podle dostupných informací o dvacet procent.

Přínosem zavedení záloh je podle studií i úbytek volně pohozených lahví a plechovek a těch, co dnes končí ve směsném odpadu a na skládkách. „Jen u PET lahví by mělo jít o 0,9 milionu kubických metrů, což odpovídá náměstí Svobody v Bratislavě zaplněnému lahvemi do výšky 22 metrů,“odhadli analytici IEP.

Plusem sběru lahví skrze zálohy je i to, že by se vracely z oběhu relativně čisté, a ne jako dnes, kdy jsou ve žlutých popelnicích na jedné hromadě s dalším plastovým odpadem. Čistší pak s sebou nese menší náklady.

Záloha do tří korun

Výška možné zálohy na Slovensku v zákoně stanovena není, to bude až na správci celého systému, což bude buď jeden, či nějaké sdružení výrobců obalů. Podle studie poradenské firmy Ekos Plus je ale dostatečně motivační a zároveň neodrazující od nákupu výše zhruba tří korun.

Slovensko dnes dokáže vysbírat 60 procent jednorázových PET lahví. „Zvýšení tohoto podílu je možné dosáhnout zefektivněním tříděného sběru při zvyšování poplatků za skládkování, zavedením enviromentálních daní na obaly nebo zavedením systému záloh,“shrnují autoři studie IEP.