Proč se biatlonistům nedaří
Analýza: V čem mohou spočívat příčiny ústupu biatlonistů z pozic. Jaké cesty k nápravě se ve zbytku sezony nabízejí.
Biatlon, šest let pýcha českého sportu, se trápí. Že přijde také období, kdy se týmu přestane dařit, bylo očekávatelné. Otázkou je, jak dlouho potrvá.
„Vnímáme, kde nás tlačí bota,“tvrdí šéf svazu Jiří Hamza. Sportovní ředitel Ondřej Rybář připomíná: „Sezona se vždy hodnotí až na jaře. Ale rozhodně nemám dobrý pocit z toho, kde jsme dnes.“
Hamza a trenéři si v Ruhpoldingu v pátek večer uspořádali jakýsi krizový štáb. Rozebírali, co a proč se nepovedlo, a vymýšleli, kudy dál. Fakta sezony jsou vypovídající. Nejlepšími muži v pořadí poháru jsou 17. Moravec a 18. Krčmář, nejlepší ženou až 38. Puskarčíková.
Ze závodů vyčnívají třetí příčky Davidové v Pokljuce a štafety žen v Oberhofu. V individuálních kláních jsou však „exkurze“Čechů do Top 10 sporadické, za sezonu se do ní probili pouze čtyřikrát!
Do hromadného závodu pro třicet nejlepších se dvakrát po sobě žádná Češka nekvalifikovala.
Až na výjimky (Davidová, Štvrtecký) jsou závodníci na trati pomalejší než dříve, někteří výrazně.
Stejně tak platí, že až na výjimky (Moravec, občas Puskarčíková) zaostávají v rychlosti střelby. Přibývají trable se servisem lyží. Týmová marodka byla největší za pět let. A za absentující biatlonisty není z B-týmu vhodná náhrada.
Jsou přetrénovaní?
Kde hledat příčiny sestupu z předních pozic?
Běžecké výkony mužů by mohly být ovlivněny i přetrénováním v přípravné fázi. Michal Krčmář v Oberhofu podotkl: „Cítím se teď hrozně unavený, a přitom nevím z čeho.“
Jejich tréninky byly v létě a na podzim dle dostupných zdrojů pod koučem Vítkem velmi náročné.
„Kluci tehdy dostali pořádně po čuni, může u nich teď působit i nějaká únava. Také v minulosti jsme to občas přepískli, a pak to v sezoně drhlo,“připouští Rybář.
Moravec namítá, že zažil i tvrdší přípravy. „Ale problémy s během má celý tým, nějaký zakopaný pes tam být musí,“soudí.
U týmu žen naopak mohla na výkony zapůsobit zásadní změna přípravy, kterou mu naordinoval hvězdný kouč Egil Gjelland. Přibylo objemu, výrazně ubylo hlavně tréninků ve střední intenzitě.
„Udělali jsme spoustu velkých změn. Někdy trvá, než si sednou,“říká Hamza.
Gjelland už při posledních závodech nestál na střelnici, ale radši byl u tratě. „To aby viděl na vlastní oči projev žen v závodě a mohl při trénincích zareagovat. Chybí tomu dynamika a síla,“líčí Hamza.
Roli mohla sehrát i jazyková bariéra, ne všechny reprezentantky hovoří dokonale anglicky. Navíc část přípravy (mimo kempy), probíhala mezi závodnicemi a koučem spíše formou e-mailových konzultací. „V první části sezony jsme také trochu zaspali se zdravotním zabezpečením,“uznává šéf svazu. „Nemoci nás pak zasáhly naplno, někteří lidé brali dvoje antibiotika. Kdyby Ondra Moravec neprodělal dvě nachlazení, tak věřím, že by dojížděl do pětky.“
Realitou je, že Moravec navzdory životní střelecké formě končí patnáctý.
V souvislosti s během byla v posledních týdnech často diskutovaným tématem i kvalita servisu. „Dřelo to,“komentovali v Ruhpoldingu lyže Krčmář i další.
„Na tři čtyři závody jsme měli fakt dobře namazáno, jenže to je za pět kol sakra málo,“říká Rybář. „Ztrácíme se v tomto směru v průměru. Přitom servisní tým dostal k dispozici špičkové zázemí.“
Nezanedbatelným faktorem se stává věk letitých opor: Šlesingrovi je 35 let, Moravcovi 34, Vítkové 30. „Má výbušnost a rychlost už možná stagnují,“soudí Moravec a zvažuje před příští sezonou více specifikovanou individuální přípravu, uzpůsobenou jeho věku.
Je nesporné, že dochází k výměně generací, ale nová zatím plně nedorostla. Nejslibněji se jeví Štvrtecký a Davidová. „Ta už ve štafetách naznačila, že v budoucnu by mohla střílet stabilně, i když je před ní spousta práce,“tvrdí Rybář.
Ve sportu, jakým je biatlon, by bylo naprosto kontraproduktivní reagovat v půli sezony na nepřesvědčivé výkony odvoláváním trenérů. Žádná země to nedělá. „Nejsme fotbal,“tvrdí Hamza. „Dali jsme trenérům důvěru a čas ke změnám a k dlouhodobějšímu projektu, nebudeme je teď odstřelovat. Pokud tento projekt nevyjde, vezmu odpovědnost i na sebe.“
Přidat síly, zrychlit střelbu
Stěžejní otázka nyní zní, jak tým v průběhu sezony aspoň částečně znovu nahodit. Jaké závěry tedy plynou ze sezení v Ruhpoldingu? Egil Gjelland má se ženami zařadit více běžeckých tréninků, zaměřených na sílu a dynamiku. Muži i ženy se především při soustředění před šampionátem zaměří i na zrychlení střelby. „Když Michal Krčmář proleží v závodě skoro o 40 sekund navíc na střelnici, sjet to nemůže,“říká Hamza.
Přitom Krčmář rychleji střílet umí. „Jen se zatím bojí riskovat,“poukazuje Rybář. „Někdy ale stačí jediný týden soustředění, abyste si i v závodě začali střelecky věřit. Podívejte se na Ondru Moravce, jak na rychlosti střelby zapracoval o Vánocích.“Svoji roli by v této problematice měli trenéři sehrát též coby psychologové. Dodávat sebedůvěru. Závodníci se ocitnou pod větším lékařským dohledem než dříve. A servisní tým dostal za úkol důkladně zanalyzovat všechna data ze sezony a zjistit, proč lyže Čechům nejedou, zda je problém v materiálu, nebo v mazání. „Když pak máte dobré lyže, nebojíte se do toho jít a dovolíte si i více zariskovat na střelnici,“zdůrazňuje Rybář. Svaz podepsal se sponzory smlouvy na celý olympijský cyklus, finanční zázemí má na čtyři roky lepší než při předchozím období. Přísun peněz na systematickou práci tedy současné výsledky neovlivní. Ale tím se uchlácholit nelze. Říká se, že víra hory přenáší. Češi věří. „Šampionát je skoro až za dva měsíce. Už po Vánocích se výkonnost ve špičce hodně přesypala. V březnu může být všechno jinak,“doufá Hamza.
Až mistrovství světa v Östersundu rozhodne o hodnocení zimy 2018–2019. Může ji zachránit. Nebo naopak může současné období hledání ještě více prohloubit.