Výtržnosti, bouračky i úplatky

Sněmovna za dobu své existence nevydala policii ke stíhání každého třetího poslance.

Problematické řízení auta, urážlivé výroky a úplatky byly nejčastějšími důvody, proč vyšetřovatelé žádali od roku 1993 Sněmovnu o vydání poslanců s imunitou k trestnímu stíhání. Zákonodárci vyhověli dvěma třetinám žádostí.

Jejich ochota vydat své kolegy se měnila. Zatímco v devadesátých letech vyšli vstříc vyšetřovatelům v polovině případů, od roku 2002 až do roku 2017 naopak dolní komora parlamentu vydala většinu poslanců. A od posledních voleb se přístup opět do jisté míry mění.

Poslední žádost o vydání, kterou poslanci dostali od policie na stůl, se týkala člena SPD Miloslava Roznera. Ten se za rok ve funkci blýskl hned dvěma výroky – o zabrušování a vybrušování a také o táboře v Letech. Zatímco za první si vysloužil spíše vtipné poznámky na svou osobu, za slova o táboře na něj bylo podáno trestní oznámení.

Za 26 let rozhodovala Sněmovna o 45 žádostech policie o vydání poslance. V některých případech se spor přelil přes jedno volební období, a proto museli zákonodárci rozhodovat znovu.

Urážky Romů i Opencard

Například v roce 1997 policie žádala o vydání republikána Josefa Krejsy hned kvůli dvěma různým kauzám; kvůli jeho článkům s protiromskou tematikou a za výtržnictví, když s dalším republikánským poslancem, Rudolfem Šmucerem, rozkopal na česko-německém pietním aktu věnce a údajně napadl přítomné. Oba byli vydáni.

Až v posledním volebním období se poměr vydávání poslanců ke stíhání změnil. Od roku 2017, kdy byl premiérem poprvé jmenován Andrej Babiš (ANO), bylo z pěti žádostí vyhověno dvěma. Vydáni byli Babiš a místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, oba kvůli kauze Čapí hnízdo.

U dalších tří žádostí už poslanci odmítli zbavit své kolegy imunity. Trestně stíhat se tak nyní nedá kvůli kauze Opencard pražský exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS), jehož Sněmovna ještě v minulém volebním období vydala.

Ochrana zůstala také Pavlu Růžičkovi (ANO), který čelí podezření, že s dalšími zastupiteli Postoloprt prodal nevýhodně dům soukromníkovi, a komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který byl stíhán kvůli svým výrokům na adresu kandidáta na prezidenta Michala Horáčka.

Od bouraček k penězům

Důvody, proč policisté žádali o vydání poslanců, se během zhruba čtvrtstoletí změnily. V devadesátých letech a na začátku nového století byli politici stíháni zejména kvůli výtržnictví, dopravním nehodám, které zavinili, a kvůli svému vyjadřování. To se týkalo zejména republikánů Miroslava Sládka, kteří nejvíce stavěli na protiromských a protiněmeckých tématech.

Příkladem může být kauza Jana Vika, o kterého si policie zažádala kvůli podezření z trestného činu šíření poplašné zprávy v souvislosti s rozšiřováním provokačních letáků. O jeho vydání hlasovala Poslanecká sněmovna v prvním volebním období, v novém složení pak i ve druhém, ve kterém byl Vik znovuzvolen. Podruhé jej však Sněmovna nevydala.

Po roce 2000 už byli poslanci spíše než za automobilové nehody stíháni kvůli úplatkům, zneužití pravomoci úřední osoby nebo dotační podvod. Kuriózním případem je kauza politika Otto Chaloupky, o kterého žádala policie v souvislosti s přijetím úplatku. Politik byl původně podezřelý z toho, že vybíral část platu svého asistenta Vratislava Vařejky, policie pak následně začala pracovat s verzí, že naopak Vařejka Chaloupku uplácel, aby tak mohl nadále zůstávat na svém asistentském místě.

Rekordmani v počtu žádostí

Největší počet žádostí o vydání se týkal politiků s politickou příslušností k Občanské demokratické straně. Jednalo se celkem o osm žádostí. O dvě méně si „vysloužila“Sládkova republikánská strana, která se však v Poslanecké sněmovně oproti ODS „ohřála“pouze dvě volební období, od roku 1993 do roku 1998. Strana byla známá svými výpady proti Romům a jiným minoritám na našem území.

Ve výčtu politiků, o které v minulosti projevila zájem policie, se objevuje také ČSSD, která společně se sládkovci sdílí „stříbrné“místo. Zajímavý je také nemalý počet poslanců za Věci veřejné, o které si policie řekla. Během jednoho jediného volebního období musela Poslanecká sněmovna řešit vydání čtyř politiků z této strany, která před volbami velmi brojila proti korupci.