V Česku zatím panuje opatrnost a nedůvěra
Jediným podporovatelem zavedení záloh na petky jsou v Česku zřejmě Karlovarské minerální vody (KMV). Všichni další výrobci nealko nápojů, obchodníci, ministerstvo životního prostředí či výrobci recyklátu jsou v lepším případě hodně opatrní.
KMV, pod které spadá nejvíce prodaných vod v Česku, bude dnes obchodním partnerům, odborné veřejnosti i novinářům prezentovat tři studie: analýzu materiálového toku petu v Česku, analýzu enviromentálních dopadů zálohového systému a zhodnocení finančních dopadů tohoto systému na jednotlivé skupiny.
Už více než rok se výrobce mattonky snaží zavedení záloh propagovat. Například i instalováním automatů na vracení petek v rámci maratonů RunCzech. „V běžeckém centru Running Mall je zatím jeden stroj, nicméně máme ambice tuto službu rozšířit v letošním roce v rámci dalších akcí RunCzech,“popisuje mluvčí výrobce vod Andrea Brožová s tím, že o osudu takto vysbíraných lahví jednají a chtějí je nechat recyklovat do nových petek.
Noční můra výrobců
Pro ostatní výrobce je naopak zavedení záloh něco jako noční můra, i když otevřeně to říci nemohou. Jakákoli aktivita k omezení množství plastu či podpoření recyklace je dnes ceněna. A výrobcům, kteří nechtějí, aby lidé místo jejich vody doma pili kohoutkovou, nezbývá nic jiného než se co nejvíce zapojit do snahy být co nejekologičtější.
I z opatrných komentářů ale zaznívá strach, co bude, pokud se zavede zálohový systém. Jeho jednoznačným plusem je, že zvýší sběr petek k 90 procentům, ale na druhou stranu je hodně drahý jak na počáteční investice, které by se počítaly na několik miliard, tak na provoz.
„Proti zálohám nejsme, nedávno jsme jejich zavedení iniciovali například v Irsku. Pro nás je klíčové dosažení vysokého sběru i recyklace, nyní je potřeba se důkladně podívat, jaká je ta správná a efektivní cesta k jeho dosažení,“uvádí například za CocaColu ředitel vnějších vztahů Petr Jonák.
„My nejsme principiálně proti, ale nechceme, aby zavedení zálohového systému ovlivnilo už fungující systém sběru plastů,“uvádí podobně za Kofolu její mluvčí Jaroslava Musilová s tím, že se nebrání odborné diskusi na toto téma.
Opatrné je i ministerstvo, které si chce také nechat zpracovat studii, a to o dopadech zavedení záloh na stávající sběrný systém odpadu.
Konec sešlapávání
„Zavedení zálohového systému má svá pro i proti. Znamenalo by narušení již zaběhlého systému sběru plastu do žlutých kontejnerů, na který jsou lidé zvyklí, dobře funguje a provozují jej přímo obce,“uvádí další z obav Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí. Neboli lidé by se museli naučit třídit úplně jinak, lahve nesešlapávat jako dnes, ale neporušené je odnášet do obchodu. A to zřejmě ne do nejbližší malé večerky, ale do většího, kam se vejde automat.
Dnes se v Česku podle Eko-komu vysbírá zhruba osm lahví z deseti a je otázkou, zda navýšení k devíti je možné i skrze jiné a levnější cesty. Podle ministerstva to může jít třeba skrze další zahuštění stávající sběrné sítě, tedy žlutých popelnic, zvyšováním frekvence svozu, cílenými informačními kampaněmi. „A také je možné zvážit vhodnou formu dotřiďování využitelných odpadů ze směsného komunálního odpadu před jeho energetickým využitím,“dodává za životní prostředí Roubíčková.
Česko navíc má podle ní ještě dost času na přípravu, protože cíl Evropské unie vysbírat 90 procent petek byl z roku 2025 odsunut o čtyři roky a návratnost 77 procent pro rok 2025 už Česko plní.