10 hlavních zdravotních rizik roku 2019 podle WHO
Mezi tím, co nám nejvíc hrozí, jsou letos poprvé superbakterie i odmítání očkování.
NEW YORK Světová zdravotnická organizace vydala seznam deseti hlavních zabijáků lidstva. Zde jsou: 1 Vzduch a změny klimatu Devět z deseti lidí dýchá špinavý vzduch. Každý rok kvůli tomu předčasně zemře sedm milionů osob. 2
Nenakažlivé nemoci Mají na svědomí 70 procent všech úmrtí ve světě. Patří mezi ně cukrovka, rakovina či srdeční choroby. Skosí 41 milionů lidí, z toho 15 milionů zemře předčasně. 3
Pandemie chřipky Světová zdravotnická organizace věří, že lidstvo zasáhne zabijácká chřipková epidemie, otázkou je jen kdy. Hovoří se o tom už řadu let – protože zatím všechny ohlášené pandemie neměly osudový průběh, hrozba vypadá papírově, ale experti jsou nervózní. 4
Krizové oblasti Víc než 1,6 miliardy lidí, tedy každý pátý člověk, žije v oblastech dlouhodobých válečných krizí. Základní zdravotní péče je tam omezena nebo neexistuje, zdravotní systém se rozpadl, nebo ani nevznikl. Výsledkem je, že lidé nemají přístup ani k základnímu ošetření. Navíc bývají krizové oblasti postiženy hladomorem, je tam špatná voda a hygiena. Výsledek: oslabení a neošetření lidé umírají na banální nemoci. 5
Superbakterie Není to ani zdaleka největší zabiják lidí, ale lékaři se bojí, že by se mohl kdykoli rozmáchnout víc. V poslední době dramaticky stoupá rezistence bakterií, virů či parazitů, které dosud víceméně spolehlivě ničila antibiotika nebo antivirotika. Svět se vrací zpět do doby, kdy zápal plic, tuberkulóza, salmonelóza či kapavka byly smrtelně vážné diagnózy. Jen loni bylo ve světě 600 000 případů TBC, které nereagovaly na léky. Objevují se zmutované bakterie, které jsou vůči antibiotikům odolné. Nejde jen o takzvanou superbakterii, ale třeba i o kapavku. 6
Ebola Zdánlivě nevypadá jako velké riziko, počet nakažených je například ve srovnání s chřipkou malý a postižené oblasti se vždy víceméně dařilo izolovat, snad jen s výjimkou západní Afriky před několika lety. Ale ve světě, kde lidé stále častěji cestují a migrují, představuje ebola ohrožení se stále větším potenciálem. Je také dokladem, že se náhle mohou objevit zcela nové a obtížně zvladatelné patogeny. 7 Chabá zdravotní péče Chudoba, zaostalost nebo krize znemožňují poskytování základní zdravotní péče. Kvůli tomu zemře osm milionů lidí ročně. 8
Odmítání očkování Móda obav z očkování zvrátila vývoj v řadě zemí, kde řada nemocí jako dětská obrna, neštovice či černý kašel vypadala jako vymýcená. Teď se najednou vrací. Třeba spalničky mají nárůst 30 procent. Očkování zachrání ročně až tři miliony životů (mohlo by jich být až 4,5 milionu), ale teď hrozí, že se situace obrátí. 9 Dengue Nemoc přenášená komáry, její těžkou formu nepřežije pětina nakažených. Tato hrozba rychle roste, nyní se to přičítá klimatickým změnám. Teď zasahuje 40 procent světa, loni bylo hlášeno 390 milionů případů. 10
HIV Ročně zabije AIDS milion lidí. Počet nakažených prudce stoupá, paradoxně v důsledku nasazení účinných léků. Ty vedly k tomu, že lidé přestali považovat virus HIV za nebezpečný. Nyní s ním žije 37 milionů osob. Nejohroženější jsou mladé ženy ve věku od 15 do 24 let, v Africe představují čtvrtinu nakažených, i když tvoří jen desetinu populace.
Každý rok úplně jiné hrozby?
Něco tady nehraje: porovnání s loňským seznamem WHO ukazuje zvláštní věc. Shodují se jen dvě položky, chřipka a krizové oblasti. Loni tam byly ještě cholera, záškrt, malárie, přírodní katastrofy, meningitida, žlutá zimnice, podvýživa a toxické potraviny. Že by se situace tak rychle měnila? Spíš to vypadá, že výroční seznam je katalogem problémů, na něž chce WHO zrovna úmyslně upřít pozornost. To však neznamená, že většina položek nebudí respekt.