Usaine, bereme tě!
Příběh o tom, jak jamajský blesk Usain Bolt odmítl dvouletou fotbalovou smlouvu na Maltě.
Zkoušel to v Manchesteru United a ze srdce věřil, že v klubu, který odmalička miluje, dostane smlouvu. Zkoušel to taky v Dortmundu. Na testech zaujal rychlostí, s míčem už to bylo horší, takové kostrbaté, trochu naivní.
Trénoval s norským Strömsgodsetem nebo jihoafrickým klubem Mamelodi Sundowns. Když poprvé nastoupil za australský klub Central Coast Mariners, přenos se vysílal do šedesáti zemí, přitom šlo jen o přípravu.
Sportovní svět nepřestává šílet ze sprintera Usaina Bolta, přestože už půldruhého roku neběhá. Ovšem jeho druhá éra – ta fotbalová – stále nepřichází.
Ani osm zlatých olympijských medailí dosud nikoho nepřesvědčilo, aby Bolta zaměstnal.
Velké kluby to neudělají. Malé váhají.
To Valletta FC by byla okamžitě pro.
„Usainovi i jeho agentovi Tonymu Rallisovi, mému příteli, jsem poslal nabídku na dvouletý kontrakt. S tím, že žádnou zkoušku nepotřebujeme,“vyprávěl Gaston Slimen, výkonný ředitel maltského klubu.
Nikdo si na takové gesto dosud netroufl. Jen si představte, že by právě tady hrál, na stadionu Ta’Qali. Počasí je perfektní. Vyjdete z tunelu a po čtyřech schodech od střídaček vystoupáte na pečlivě střiženou trávu. Paráda. Na tribunách může fandit až 16 tisíc lidí, úzké ulice v okolí lemují vzrostlé jehličnany. Včera tu finálovým zápasem vyvrcholil tradiční zimní turnaj Tipsport Cup, prvenství obhájilo Brno. A příští víkend se tu mohl zjevit jamajský blesk.
Rovnou naostro, v dresu nejpopulárnějšího klubu na Maltě.
„Náš návrh se Usainovi líbil, ale sám měl dojem, že není ten ideální čas na to, aby se stěhoval na Maltu, což bylo nutné. Samozřejmě to nebylo jen o něm, má spoustu různých sponzorů... Nebylo to pro něj snadné rozhodování, ale chápu ho,“dodává ředitel Slimen.
Z několika pohledů je škoda, že odvážný a zároveň bizarní projekt nevyšel. Není třeba se dlouze rozepisovat o gigantickém marketingovém potenciálu pro maltskou ligu, potažmo federaci, potažmo zemi, potažmo celé středomoří. Vždyť jen na Boltův přípravný debut v Austrálii dorazilo deset tisíc diváků.
„Jasně, není to profesionální hráč, ale pro Maltu by bylo neuvěřitelné mít tu takovou osobnost. Byl to dobrý nápad,“opakuje vysmátý čtyřicátník Louis na tribuně stadionu Ta’Qali, který slouží všem maltským týmům najednou.
„Blbost, jen show pro média. Fotbalu jako takovému by nepomohl,“oponuje mu Kaiden, stejně starý vousáč, který ze zvědavosti zavítal na včerejší finále českého turnaje.
Kdyby to před pár měsíci klaplo, fenomenální atletický rekordman by definitivně naplnil svou vášeň pro fotbal. „Vím, kudy se jde na vrchol,“vzkázal před dvěma lety. Jenže cestu zatím nenašel. Vysněnou štaci mohl získat v zemi, kde přes 300 dní v roce svítí sluníčko. Nečekala by ho zvlášť velká fuška, maltská liga je poloprofesionální, na žebříčku evropských soutěží načíná poslední desítku, o hvězdách se nedá mluvit.
Bolt by navíc nešel k místním žabařům, oblékal by bílý dres Valletty, což jsou poslední šampioni. I teď Valletta vede ligu a Bolt si třeba v létě mohl zahrát Ligu mistrů, byť jen v předkole. Mimochodem, od devadesátých let slaví fandové Valletty ligový triumf pohřebním průvodem. Kráčí městem se třinácti rakvemi – každá pro jeden tým, který v tabulce skončil pod nimi. Příležitostí pro podivnou kratochvíli bylo dosud hodně. Klub, který od září patří dubajské investiční skupině Sanban Group, vyhrál 24 titulů a čtrnáctkrát ovládl pohár. S poslední trofejí se pojí další specialita. Valletta měla v plánu, že by Bolt nastoupil už v prosincovém Superpoháru. „Jen si to představte: Usain Bolt deset let od zlatých olympijských medailí v Pekingu získává zlato ve fotbale. Ale propásl to, no,“mrzí ředitele Slimena.
Promeškal snad Bolt příležitost, která už se nebude opakovat? Dost možná ano. Je mu dvaatřiceti a fotbalovým tréninkům se nijak intenzivně nevěnuje. Na Maltě měl příležitost.