O podprsence v éře večírků

PRAHA Nebýt Caresse Crosbyové, román Srdce je pohřebiště lásky nikdy nemusel vzniknout. Bouřlivý život Američanky, která ženy osvobodila z pout korzetů a stvořila moderní podprsenku, totiž výrazně zasáhl další pokolení žen v její rodině. Mnohdy nepříliš pozitivně.

Není proto divu, že se s ním pravnučka legendy Tamara Colchesterová rozhodla ve vlastní knize jednou provždy vypořádat. Co mělo být původně biografií populární prababičky, se tak nakonec stalo rodinnou kronikou.

Snad ještě více než vynález moderní podprsenky ovlivnil osud Caresse Crosbyové její druhý muž Harry. Pozval ji do Paříže a ukázal jí zcela jiný svět, než který znala z rodného upjatého Bostonu. Nekončící večírky plné umělců a intelektuálů, dnes označovaných jako ztracená generace, mladou ženu okouzlily. Pro svého muže, ale také pro Jamese Joyce, Ernesta Hemingwaye nebo Williama Faulknera založila malé nakladatelství Black Sun Press. Literárními historiky pozapomenutá společnost proslavila rovněž Salvadora Dalího.

Další z románů pro ženy

Život s Harrym Crosbym však neměl dlouhého trvání. Na začátku třicátých let spáchal sebevraždu. A do toho všeho měla být Caresse ještě matkou dvou potomků včetně dcery Diany, kterou poznamenala ne zcela standardní výchova v dětství.

Vyprávění postupně skáče z dekády do dekády a mapuje, jak se jednotlivé generace dcer v rodině Crosbyových s odkazem Caresse vyrovnávaly. Ač je založeno na reálných faktech, hovoří autorka z velké části stále o fikci.

V češtině knihu vydává nakladatelství Sofa Books, které se prozatím soustředilo především na produkci ženských románů, ať už jde o titul Sny o panu Darcym nebo reedici slavných Malých žen od Louisy May Alcottové.

Román Srdce je pohřebiště lásky přeložila Kristýna Kučerová.