S nadstandardní péčí souhlasí 40 procent lidí

Úsporným opatřením ve zdravotnictví nejsou Češi příliš nakloněni. Zhruba čtyři pětiny lidí nesouhlasí se zavedením poplatku u lékaře, se snižováním počtu nemocničních lůžek nebo s připlácením za léky. Naopak dělení zdravotní péče na standardní a placenou nadstandardní podporuje přes 40 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti možnosti ušetřit snížením počtu specializovaných zdravotnických pracovišť bylo 77 procent lidí. (ČTK)

Zatímco prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) a další politici se dohadují, zda výrobky mamutí čínské firmy Huawei šmírují pro čínskou vládu, bezpečnostní komunita podle několika zdrojů redakce cílí ještě na druhou velmoc.

Varuje před ruským antivirovým programem Kaspersky, který v Česku dle zjištění MF DNES chrání před viry například počítače Všeobecné zdravotní pojišťovny, která spravuje citlivé zdravotní údaje více než šesti milionů lidí v Česku, ministerstva vnitra či výzkumných institucí. Potíž je, že dle Američanů či Izraele zároveň slouží jako zadní vrátka pro ruské vládní hackery. Firma to tvrdě odmítá.

Podobně jako Huawei, i Kaspersky už dostal stopku v USA, kde z rozhodnutí Kongresu nesmí na žádný státní počítač. A před půl rokem také europarlament schválil rezoluci, která EU vyzývá, aby „zakázala software, u něhož bylo prokázané, že je škodlivý tak jako Kaspersky“.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), který má v gesci vydání takového doporučení pro veřejné instituce, ovšem nyní čelí tvrdé ofenzivě od prezidenta Zemana nebo třeba šéfa komunistů a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa. Za vydání varování právě proti čínskému telekomunikačnímu gigantovi Huawei. V pondělí se dokonce Zeman speciálně kvůli Číňanům sejde s premiérem Babišem. Zda a kdy případně bude NÚKIB varovat proti špionážní činnosti druhé velmoci, ke které má prezident Zeman blízko, úřad nechce komentovat.

„Takové případy, jako je tento, NÚKIB předem veřejně nikdy nekomentuje,“konstatoval mluvčí NÚKIB Radek Holý.

Úřad se ale už v minulosti vyjadřoval k produktům Kaspersky kriticky. „Můj názor je ten, že bychom měli používat hardware či software pouze států, které jsou našimi spojenci – ať už v EU, či v NATO. Problém je v zákoně o veřejných zakázkách. Ten to takto rozlišovat neumožňuje,“řekl před časem v rozhovoru pro MF DNES šéf NÚKIB Dušan Navrátil.

Antivirus je ale dále přítomný na desítkách tisíc klíčových počítačů. Například VZP v minulosti v registru smluv zveřejnila detailní specifikaci své kybernetické obrany. Z ní lze vyčíst i to, že antivirus Kaspersky má nainstalovaný na všech svých počítačích. O tom, jak pojišťovna ruský software vybrala a zda se nemusí miliony jejích klientů o své citlivé údaje obávat, se ovšem bavit nehodlá.

„Informace, které požadujete, mají z našeho pohledu interní charakter. Dodavatel antivirového systému byl vybrán ve výběrovém řízení a smlouva je zveřejněna v registru smluv,“uvedla Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP.

Antivir od Rusů nakoupil třeba i Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje nebo brněnská městská policie. Kaspersky brání i počítače Ústavu fyzikální chemie pojmenovaném po nobelistovi Jaroslavu Heyrovském. Že by prostřednictvím softwaru, který má počítače chránit, mohli naopak hackeři unikátní výzkumy krást, se akademici prý neobávají. Prestižní instituce nakoupila 250 licencí na tři roky za takřka sto tisíc korun.

„Pokud relevantní české úřady vydají oficiální doporučení nepoužívat konkrétní produkt pro konkrétní typ nasazení, jak jej používáme v naší instituci, samozřejmě budeme řešit s dodavatelem možnost přechodu na jiný bezpečnostní software,“uvedl správce sítě ústavu Lukáš Svoboda. Stejný antivirový program nakoupil třeba i Ústav informatiky Akademie věd.

Varování z Izraele

Například americká tajná služba NSA má s programem hořkou zkušenost. Hackeři se k jejím tajným informacím při incidentu z roku 2015 nedostali přímo přes počítače tajné služby. Na těch byl už tehdy ruský antivirus zakázaný. Jeden ze zaměstnanců NSA přenesl přísně tajné dokumenty do domácího počítače, na kterém antivirový program Kaspersky běžel.

A právě antivirový sken pak na zajímavé soubory podle nejmenovaných zdrojů Wall Street Journal upozornil hackery. Ti dle dostupných informací získali i informace o tom, jak naopak americká NSA napadá systémy v zahraničí.

New York Times pak doplnily, že izraelské tajné služby sledovaly ještě mnohem širší počínání Kaspersky, který vyhledával citlivé dokumenty na všech počítačích, na nichž byl nainstalován. Ruským tajným službám tak mohl sloužit podobně jako internetový vyhledávač, jen pro soukromé a zabezpečené počítače. Izraelci pak před hrozbou varovali Američany.

Firma se však proti tomu, že by s ruskou vládou spolupracovala, opakovaně ohrazuje. „Jsme soukromá společnost a nemáme nevhodné vazby na jakoukoliv vládu včetně té ruské. Jediné rozumné vysvětlení je, že jsme se ocitli uprostřed geopolitického boje,“glosoval v minulosti nařčení z USA šéf

Podle USA či Izraele slouží jako zadní vrátka pro ruské vládní hackery.

Kauza Kaspersky

USA zakázaly na státních počítačích software ruské společnosti Kaspersky Lab už v roce 2017 – kvůli podezření, že společnost založená absolventem školy KGB Eugenem Kasperskym (na snímku) spolupracuje s ruskou tajnou službou FSB. Vloni se firma pokusila z potíží dostat, když velkou část operací přestěhovala z Ruska do neutrálního Švýcarska a nabídla nezávislé audity programového kódu. K USA a Velké Británii se následně se zákazem softwaru na citlivých počítačích přidalo rovněž Nizozemsko. Následně rezolucí i europarlament.