O neklidnou Venezuelu bojují dva prezidenti
U moci se zuby nehty drží loni zvolený Nicolás Maduro, pokračovatel levičáka Cháveze. Proti němu vystoupil parlamentní lídr Juan Guaidó.
CARACAS Ulicemi venezuelských měst otřásají početné demonstrace, hoří auta a létají zápalné lahve. Přibývá obětí, už je jich nejméně šestnáct.
Ještě nikdy se tak vážně nezachvěla autorita prezidenta Nicoláse Madura, který se před pouhými dvěma týdny ujal podruhé úřadu.
Opoziční síly sjednotil mladý, teprve 35letý šéf parlamentu Juan Guaidó. Zpochybnil legitimitu Madurova zvolení a žádá nové parlamentní volby. Sám se teď cítí být hlavou státu.
Maduro to označil za státní převrat. Opozice však odmítá ustoupit. „Nebojím se uvěznění, bojím se spíše o lidi této země,“řekl Guaidó před zástupy svých stoupenců k možnosti případných represí ze strany Madurova režimu.
Venezuela tak má najednou dva prezidenty. A lidé si netroufají odhadovat, co bude dál.
Za Madura se postavila Moskva či Ankara, za opozici Spojené státy i Evropská unie. Je zaděláno na pořádný konflikt, který bude ještě rezonovat hodně daleko od karibských břehů.
Neklid ve Venezuele přitom trvá už delší čas, střet se dlouho blížil s téměř neodvratnou jistotou.
Jak dlouho takové paralelní dvojvládí potrvá?
Promrhaný kredit
Šestapadesátiletý Maduro, bývalý řidič autobusu ve venezuelské metropoli Caracasu, usedl v čele země díky tomu, že si jej před pěti lety vybral za následovníka populární levicový matador Hugo Chávez.
Jenže Maduro se záhy ukázal jako nepříliš správná volba. Neměl charizma svého předchůdce. Ublížil mu i propad cen ropy na světových trzích.
A obliba socialistů se vytrácela.
Země si postupně musela zvykat na jeho autoritářský styl i neschopnost kočírovat ekonomiku této kdysi prosperující země prosáklé ropou. Před bídou postupně utekly do zahraničí nejméně tři miliony lidí.
Zchudlí Venezuelané brzy začali dávat najevo rozladění. Před třemi roky socialisté prohráli volby, ztratili většinu v parlamentu, který ovládla opozice.
Jenže Maduro má stále v zádech podporu ozbrojených složek, stejně tak členy venezuelského nejvyššího soudu, který zneplatňuje dekrety vydané Guaidóvým parlamentem. Šéf opozice tvrdí, že vláda Madura je založena na nelegitimních volbách.
Guaidó se proto 23. ledna vyhlásil úřadujícím prezidentem, podle platného ústavního pravidla, kdy šéf parlamentu přebírá pravomoci hlavy státu, pokud se prezident nemůže ujmout funkce.
Maduro ale výzvy k odstoupení odmítá. „Jsem jediným prezidentem Venezuely,“prohlásil. „Nechceme se přece vracet do 20. století, s americkými intervencemi a státními převraty,“dodal, v narážce na americkou podporu opozice.
Opozici podpořil Západ
Americký prezident Trump uznal šéfa parlamentu neprodleně za hlavu Venezuely a ke stejnému kroku vyzval další vlády západního světa. Varoval Madurův režim před jakýmkoli ozbrojeným zásahem. „Režim by byl odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu," vyjádřil se Washington. Evropská unie doplnila, že nejlepším řešením bude vypsání předčasných voleb.
S varováním ale přišlo Rusko, které vytrvale podpírá Madura. Varovalo USA před případnou intervencí.