Falešná identita migrantů? Německu nevadí

Každý druhý žadatel o azyl v Německu nemá doklady. Nepravdivé údaje o identitě však úřady trestně nepostihují

BERLÍN Kdo chce v Německu získat povolení k trvalému pobytu a uvede do úředních dokumentů nepravdivé údaje, dopouští se trestného činu.

Naopak ten, kdo v Německu žádá o azyl a udělá totéž, se postihu obávat nemusí.

V první polovině loňského roku úřady k žádostem o azyl v 58 procentech neměly k dispozici doklady nebo pas. Ohledně věku, osobních údajů a státní příslušnosti se tak musely spoléhat jen na to, co žadatelé do dokumentů sami uvedli. Bez ohledu na to, zda data byla pravdivá, nebo ne.

Stává se tak, že žadatel uvede například nižší věk nebo jinou národnost. Není tajemstvím, že žádostem mladistvých a nezletilých nebo občanům států, jako je Sýrie, Irák, Írán, Somálsko nebo Eritrea, úřady spíše vyhoví. Zjednodušeně řečeno, azyl v Německu získá spíše sedmnáctiletý Eritrejec než Nigerijec, kterému je ve skutečnosti čtyřicet let.

Úřady tak ztrácejí přehled o skutečné identitě osob, o jejichž dalším pobytu v Německu rozhodují. Na souvisící bezpečnostní rizika už delší dobu upozorňují mimo jiné spolkové země, v nichž pak tito lidé žijí.

Změna zatím nebude

„Nečestné chování žadatelů o azyl s sebou nese vysoké bezpečnostní riziko pro právní stát,“říká například ministr vnitra a vicepremiér Meklenburska-Předního Pomořanska Lorenz Caffier.

Ostatní ministři vnitra mu dávají za pravdu, stejně jako Horst Seehofer.

Spolkové ministerstvo vnitra je nakloněné udělat ve stávající praxi změny, ale naráží na odpor ze strany ministerstva spravedlnosti. To zatím své odmítavé postoje příliš nekomentuje a jako důvod svého postoje uvádí jen potenciálně vyšší ochotu žadatelů při vlastní beztrestnosti poukazovat na nepravdivé údaje ostatních.

„Dosud jsme s ministerstvem spravedlnosti nedokázali nalézt shodu. Z hlediska veřejného pořádku chceme nicméně falšování údajů v azylovém řízení zastavit,“řekl k tomu ministr vnitra Horst Seehofer.

Úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), který žádosti o azyl posuzuje, nemá žádnou souhrnnou statistiku o tom, kolik procent žadatelů zadává falešné údaje nebo jaké jsou nejčastější důvody zamítnutí žádosti.

Loni požádalo o azyl v Německu necelých 186 tisíc lidí, o téměř 17 procent méně než o rok dříve. Jako svou zemi původu nejčastěji uváděli Sýrii, Irák a Afghánistán.

Celkem BAMF loni rozhodl o 217 tisících žádostí o azyl, z nichž některé byly ještě z předešlých let. Necelých 60 tisíc žádostí stále čeká na rozhodnutí.