Trumpovy hvězdné války? Jen slovní cvičení

Vracíme se do osmdesátých let? Tuto otázku si položili někteří experti, když před pár dny Donald Trump předložil svou revizi protiraketové obrany. Na mysli jim totiž vytanula Reaganova Strategická obranná iniciativa přezdívaná Hvězdné války, která měla být schopná zničit sovětské mezikontinentální rakety. Současný americký prezident to řekl natvrdo: „Náš cíl je jednoduchý, zajistit, že dokážeme objevit a zničit jakoukoliv raketu vystřelenou proti Spojeným státům.“

Zatímco v éře po Reaganovi se mířilo převážně na „malé“odpadlíky typu Severní Koreje a Íránu, teď se výrazněji na mušku dostává opět i Rusko a Čína. Trump chce vytvořit zeď na pevnině, na moři i ve vesmíru, přes kterou neproletí žádná raketa.

Rétoricky to samozřejmě narušuje jadernou rovnováhu, která tu panovala už ve studené válce. Velmoci na sebe míří tolika raketami, že by jaderná apokalypsa smetla i útočníka. Jenže tady jde opravdu jen o slovní fotbal s velkolepými frázemi. Pravda totiž je, že USA nemají dost a dostatečně přesných obranných antiraket, které by je mohly před Ruskem zachránit. A ani v blízkém budoucnu mít nebudou.

Na druhou stranu vytýkat Trumpovi, že hodlá maximálně ochránit svou zemi, je směšné. Totéž chtěl i oslavovaný Ronald Reagan. Krom toho nic neporušuje. Dohodu o ABM z roku 1972 vypověděl už George W. Bush, který se zasazoval o protiraketovou obranu. Jenže do jejího vývoje Washington od roku 1983 nasypal okolo tří set miliard dolarů a výsledek? Nic převratného. Trump by musel hodně zmáčknout už tak prázdnou státní pokladnu, aby něčeho dosáhl.

Tady však narazí na demokratickou většinu ve Sněmovně reprezentantů, která mu nedá peníze. Už za Obamy se zkrouhly finance, které naplánoval George W. Bush na protiraketovou obranu, a ani v současnosti demokraté nechtějí ustoupit. Zvláště když Trump letos armádě v rozpočtu pořádně přilepšil. Dojde i na velkolepou modernizaci útočných jaderných raket.

Je tak možné, že tento spor v budoucnu vygraduje v podobnou zákopovou válku jako hádka o zeď na hranicích s Mexikem. A může zase dojít na uzavření úřadů.

I když tentokrát prezident rozjíždí svůj útok pozvolna. Žádné sci-fi, o kterém snil Ronald Reagan.

Zatím mu jde hlavně o nové satelity na nízkých zemských orbitách, které by měly snáze zachytit superrychlé rakety, jež vlastní hlavně Rusko. A o „drobné“rozšíření základen s antiraketami. Místo čtyřiačtyřiceti, které dokážou zasáhnout nepřátelskou střelu ve střední části letu ve vesmíru, by jich mělo být čtyřiašedesát. Jenže ty nejsou moc přesné, mají padesátiprocentní úspěšnost při testech. Pro Rusko jsou spíš k smíchu. Chrání jen proti jaderným trpaslíkům ze Severní Koreje a Íránu.

Antirakety ani lasery Američané kvůli technologickým nedostatkům zatím ve vesmíru umístit nehodlají, i když ty jediné by jim daly převahu nad Moskvou, protože by ohrozily ruské rakety. A to i v startovací fázi letu, kdy jsou zranitelnější. Uvažuje se o bezpilotních letounech s lasery i letadlech F-35, které by v této fázi mohly sestřelit nepřátelskou raketu, jenže jak by se tak rychle dostaly nad Čínu a Rusko, nikdo neví.

Amerika jednou nejspíš dobrou protiraketovou obranu nasadí, ale to už Trump dávno nebude prezidentem. I proto na jeho silná slova o pokračování hvězdných válek reagovaly vlažně Rusko i Čína. Vědí, že druhé díly „filmů“, navíc se špatným scénářem, jsou obvykle horší než ty první. Nejvíc tak Trump svou vizí naštval demokraty, které obecně štve všechno, co říká.