Můj úkol: víc gólů přece
Podzim promarodil a není kapitánem reprezentace. „To vůbec nevadí,“říká Vladimír Darida
Zvolna začínal nakukovat do plzeňského dorostu, hrál první zápasy, když přišla nečekaná rána. „Hloupý úraz na horách, špatně jsem spadl,“vzpomene si fotbalista Vladimír Darida.
Diagnóza? Dva zlomené obratle: „Dostal jsem krunýř a dva měsíce jsem mohl jen ležet, nic příjemného. Ale že bych dnes snášel zranění lépe? Ne, každé koušu špatně. Koukat se na fotbal z tribuny mě nebaví,“říká reprezentační záložník v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES.
Kvůli problémům s kolenem vynechal 28letý dříč značnou část sezony. A teď se musí o své místo prát v Hertě i reprezentaci. Nejen o tom vyprávěl v Berlíně před focením nových kopaček adidas: „Zranění přišlo v nevhodnou dobu, hned v prvním letním přáteláku. Když se v klubu dozvěděli, že budu chybět skoro celý podzim, na můj post přivedli z Liverpoolu na hostování Marka Grujiče, který mi to teď trochu komplikuje,“přiznává Darida.
V prvním jarním kole srbského mladíka střídal, ve druhém Hertha narazí dnes večer na Schalke.
Už budete v základu?
Snažím se tam dostat, bojuju.
Je to důležité i kvůli vaší současné pozici v reprezentaci, viďte?
Právě, musím začít v klubu co nejvíc hrát, abych mohl přijet v pohodě na nároďák.
Už máte v kalendáři zakroužkovaná dvě březnová data, 22. v Anglii, 26. s Brazílií?
Doufám, že si tyhle zápasy užijeme a budeme na ně rádi vzpomínat. Bylo by nepříjemné, kdybychom třeba kvůli nepovedeným výsledkům chtěli zase co nejrychleji zapomenout.
Vnímáte duel ve Wembley jako splněný sen?
Pro každého fotbalistu, zvlášť v národním dresu, je to zážitek. Navíc já sám v Anglii ještě nikdy nebyl ani na výletě, i proto se tam těším.
Co Brazílie?
Jeden z nejlepších týmů na světě, je super, že máme možnost si proti nim zahrát.
Těšíte se na konkrétní jména?
Na obránce Marcela z Realu, toho mám rád.
Nový trenér Šilhavý vám dal v reprezentaci zatím jen 45 minut. Jak tuhle roli snášíte?
Bohužel jsem o první sraz pod koučem Šilhavým přišel kvůli zranění a na druhý jsem nepřijel rozehraný. Chápu, že jsem proti Slovensku v Lize národů nenastoupil, trenér mi vysvětlil, že nechce měnit sestavu a že by rád navázal na předchozí povedené zápasy.
O kapitánské pásce jste se nebavili? Trenér nově ukázal na Bořka Dočkala, nevadí vám to?
S tím jsem úplně v pohodě, naopak jsem byl i rád, že mi některé kapitánské povinnosti odpadnou a můžu se soustředit na úkoly na hřišti. Určitě jsem nebyl naštvaný.
Po výhře na Slovensku spoluhráči Dočkala chválili za předzápasový proslov, vy se v něčem podobném nevyžíváte?
Určité věci říct dokážu, ale abych si vzal slovo před zápasem, hecoval kluky, řval na ně, takový nejsem. Spíš se ostatní snažím řídit třeba na hřišti. Bořek je ten, kdo umí lidem správně říct, co si myslí. Je to inteligentní člověk a věřím, že je teď všechno nastavené správně. Jednoznačně. Přišel nový impulz, tým se nastartoval dobrými výkony i výsledky, získal sebevědomí a přišla celková pohoda. Doufám, že to letos bude pokračovat.
Proč to nešlo už za bývalého trenéra Jarolíma?
Bylo hodně zraněných, hráči se obměňovali, výsledky nepřicházely, celé to bylo tak trochu v křeči, špatně se mi to vysvětluje... Třeba teď: trenér Šilhavý má velký podíl na tom, jak fungujeme. On je kliďas, od začátku se snažil nastolit dobrou náladu, což se mu povedlo.
Kouč Jarolím na vás byl přísný?
Nemyslím si, že ve všem. Sám věděl, že trénovat na klubové úrovni a v nároďáku je něco jiného. Sejdete se jednou za čas, takže po hráčích nemůžete chtít stejné věci jako v klubu. Je ale strašně složité konkrétně pojmenovat problém, proč se nedařilo. Nikdy to není jen o jednom člověku nebo jedné věci. Nabalovalo se to, až jsme dospěli do fáze, kdy musela nastat změna.
Překvapilo mě, když záložník Jankto novinářům řekl, že v zápasech pod trenérem Jarolímem byl ve hře vidět chaos.
Když si některé zápasy promítnu zpětně, třeba ty poslední s Ukrajinou a v Rusku, ideální to nebylo. Možná chyběly přesnější pokyny, hráči nevěděli, jak se mají v určitých situacích na hřišti chovat.
Pardon, ale v národním týmu by to hráči vědět měli, ne?
Samozřejmě, že by to každý reprezentant vědět měl, na téhle úrovni už máte spoustu zkušeností.
Vy jste u debaklu 1:5 s Ruskem kvůli zranění nebyl, jak se vám zpovzdálí poslouchala vyjádření spoluhráčů? Působili odevzdaně,
tvrdili, že na víc český fotbal v současnosti nemá. Výroky, že jsme ztracená generace a že lepší už nebudeme, vyzněly špatně. Ale je to jedno s druhým: nedařilo se, psalo se negativně a tohle všechno měli kluci v hlavách. Je dobře, že jsme za tím udělali tlustou čáru a máme možnost si vylepšit image, opět se chytit. Bylo by hezké, kdyby se nám podařilo dosáhnout na nějaký větší úspěch a postoupit na Euro. Zatím platí, že vy osobně jste největší týmové úspěchy zažil ještě s Plzní. O tamní náladě v kabině se vyprávějí legendy. To je pravda (úsměv). Moc Plzni přeju, aby se jí dařilo dál. A k té kabině: je to zvláštní, ale k Česku to opravdu patří a funguje to. Ve světě není běžné, aby byly v týmu party, které drží pohromadě, aby byli všichni kamarádi. S Německem se to vůbec nedá srovnávat, to je nebe a dudy. Třeba týmové kasy jsou vyloženě česká specialita, že? Dřív ve Freiburgu i teď v Hertě nějaké zápisné máme, ale nic velkého. Spíš aby se neřeklo. Když to porovnám s Plzní, tak tam byly sazby mnohem větší než tady, i když platy úplně jiné. jsou pochopitelně
Když jste jako junior přišel do šatny áčka, měl jste po výplatě?
Fungovalo to tak, že se částky dorostencům upravovaly podle jejich smluv a až postupně, třeba s prvním ligovým startem, se něco přidávalo. Nebylo to tak, že by najednou mladí neměli z čeho žít a co jíst.
Vzpomínáte na tu dobu často?
Často a rád. Zažil jsem v Plzni éru, kdy se všechno nastartovalo, stavěl se stadion, dostali jsme se do Evropy, bylo to krásné. Jako kluk jsem snil o tom, že Viktorka nebude ve druhé lize jako tehdy, ale že se dostane až takhle vysoko a že bude v Lize mistrů, to mě nenapadlo. Je to extrém.
Vy jste do Ligy mistrů nakoukl v jedenadvaceti. Zahrajete si ji ještě?
Moc rád bych. Myslím, že i tady v Hertě máme výborný tým, který už je dlouho spolu, a aktuálně nemáme ani velkou bodovou ztrátu na pohárová místa. Důležité bude, jak zvládneme naše nejbližší domácí zápasy, abychom zůstali v kontaktu. Chceme hrát o Evropu.
Znamená to, že o posunu do většího klubu momentálně neuvažujete?
Je jasné, že bych nějaký krok vpřed rád udělal, ale když budeme hrát s Herthou nahoře a dostaneme se do Ligy mistrů, i to bych vnímal jako kariérní posun. A pokud to neklapne tady, může se to povést jinde.
Co vám k posunu chybí?
Musím přidat góly a asistence, být produktivnější, víc se nutit do střel z dálky, prostě zlepšit statistiky. U středních záložníků se na to hodně kouká. Je to něco navíc a pro mě věc, na které musím pracovat. Snad se mi to podaří.