Ve Francii mají pětihvězdičkovou kliniku pro koně
Zde pečují o hvězdy, ale v boxech. A na operačním sále tohoto univerzitního nemocničního centra pro koně má všechno velké rozměry: operační stůl unese tunu váhy, jsou tu obrovské infuze, sondy a cévky. Ve francouzském Marcy-l’Etoile je každoročně hospitalizováno na 1 500 koní a další sem docházejí ambulantně. Klinika byla založena v roce 1998 na veterinárním kampusu o 44 hektarech školy VetAgro Sup.
„Jsme jedno z mála pohotovostních center pro koně v Evropě,“řekl profesor Olivier Lepage z kliniky Clinéquine u Lyonu ve středovýchodní Francii. Další veterinární centra specializující se na koně jsou v belgickém Gentu, ve švýcarském Curychu či v nizozemském Utrechtu. „Máme pacienty, jejichž cena se odhaduje na tři nebo čtyři miliony eur,“říká. „Ale ať jde o hvězdy z dostihů, nebo o obyčejné koně, léčba je stejná,“říká tento chirurg s mezinárodní pověstí.
V zemi, kde žije více než milion koní, tato klinika v průměru přijímá jeden naléhavý případ denně. Zdravotnický personál je připraven i v noci, klinika funguje čtyřiadvacet hodin denně včetně víkendu. Každou kóji střeží videokamery a centrum má i dvoumístné boxy pro kobyly s mládětem.
VetAgro Sup, jedna ze čtyř státních veterinárních škol ve Francii, je na prvním místě z hlediska počtu ošetřených koní i z hlediska počtu náročných zákroků. „Nechtěli jsme tady oddělovat výuku, výzkum a kliniku,“zdůrazňuje Isabelle Desjardinsová, která se specializuje na interní lékařství koní. Na operačním sále se téměř nic neliší od operace lidí, jen počet lékařů je vyšší a pacient má čtyři nohy ve vzduchu. Pokud jde o anestezii neklidného zvířete s hmotností přes 800 kilogramů, je to zvláštní podívaná.
Osmiletý kastrovaný samec, který má dostat anestezii před artroskopií, stojí v sále s vypolštářovanými stěnami. Personál ho povzbuzuje a hladí. Šest osob ho drží proti zdi, aby se zmírnil jeho pád, až usne. Zvíře pak nadzvedne rumpál a na kolečkovém stole je přepraveno až na sousední operační sál. Zatímco chirurg pracuje na kloubech zadních nohou, na hlavu koně dohlížejí anesteziologové. Klinika vlastní magnetickou rezonanci, echografii i skener. Má však málo odborníků na rentgen.
„Státní klinika má méně peněz než soukromá. Chybějí nám i veterinářské ošetřovatelky, které jsou nezbytné!“přiznává profesor Lepage. Klientela je bohatá: zvířata pocházejí kromě Francie zejména ze Švýcarska, Itálie a Španělska. Pacienti jsou různí: od tažného koně po dostihového, ale i poníci, a nedávno zde byl ošetřen i medvěd ze zoologické zahrady v Lyonu.
„Za posledních 25 let jsme udělali velký pokrok. Dříve se poranění koně usmrcovali,“říká chirurg. „Léčba koní je na stejné úrovni jako u lidí,“dodává. Artróza, nemoci svalů, chirurgie, regenerační postupy, kmenové buňky... „Veterináři a lékaři se toho tady mohou hodně naučit. Kůň je velmi zajímavým modelem,“zdůrazňuje profesor Lepage.
K nejčastějším zdravotním problémům, s nimiž se na klinice setkávají, patří koliky, které jsou u koní smrtelné. Na škole se vyučuje i v angličtině. Loni tvořily 77 procent ze 160 studentů prvního ročníku dívky a letní školu navštěvovalo 18 studentů z třinácti zemí.