Jak odhalit policejní sledovače
Policejním specialistům zkomplikovala život veřejná databáze espézetek
Policejní sledovači mají poněkud nečekaný problém. Je jím nenápadná vyhledávací databáze České kanceláře pojistitelů. V ní si může každý najít vozidlo podle registrační značky a zjistit tak, u jaké pojišťovny má sjednanou smlouvu. Databáze má usnadnit komunikaci při vyřízení škody. Například pokud si řidič napíše značku vozidla, které poškodilo to jeho, může přes vyhledávač zjistit pojišťovnu a oslovit přímo ji. Policisté ze speciálního týmu, který se věnuje sledování, si však všimli, že když do vyhledávače napíšou značku svých aut, žádný údaj o voze se neobjeví.
V praxi by tak teoreticky mohla nastat situace, že by si zločinec na mobilním telefonu „lustroval“auta, která jedou za ním, a poznal by, že patří policii. Sledovací týmy bývají nasazovány ve většině těch nejzávažnějších případů – jako je například obchodování s drogami nebo hospodářská kriminalita.
Jestli policie problém s databází již vyřešila, není jasné. Na dotaz MF DNES totiž neodpověděla. „Dotaz této povahy směřuje k interním záležitostem Policie České republiky. O jejich průběhu ani výsledku veřejnost neinformujeme,“odpověděla mluvčí policie Lenka Sikorová.
Sledování má u policie na starosti Útvar zvláštních činností, který se specializuje rovněž na odposlechy.
Čtyři znaky sledovače
Policie řešila podobný problém naposledy před více než deseti lety.
Tehdy se ukázalo, že většina lidí, kteří se pohybují v kriminálním prostředí v Praze, sledovací vozy pozná podle shodných úvodních čtyř znaků poznávací značky a speciální antény pro vysílačky.
Policie proto začala svým speciálním vozům přidělovat náhodné série registračních značek.
Jak upozorňují odborníci z bezpečnostní komunity, sledování se v posledních letech stává stále důležitějším nástrojem k odhalování zločinu.
Vzhledem k častému používání šifrovaných aplikací na posílání textových zpráv jsou totiž odposlechy často neúčinné.
„Sledování se stává posledním prostředkem, jak o osobách v hledáčku policie něco zjistit. Lze předpokládat, že je použito u většiny nejzávažnějších kauz, ať z oblasti obecného zločinu (drogy, vraždy, loupeže), tak hospodářské kriminality a korupce,“uvedl na svém blogu bývalý ředitel již zmíněného Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer.
Podle poslední zveřejněné analýzy ministerstva vnitra za rok 2017 policie provedla přes čtyři a půl tisíce sledování, nejčastěji v případech, které se týkaly drogové kriminality. O rok dříve to bylo o čtyři sta případů sledování více.
Například kontrarozvědka BIS, která již jednou měla problém s veřejnou databází (viz box), si podle zdrojů MF DNES své vozy chrání. „Vozidla jsou psaná na nějaké krycí firmy a podobně, nelze je odhalit,“uvedl zdroj MF DNES z bezpečnostní komunity.
Před několika lety však podstatnou ránu svému sledovacímu týmu zasadila sama Bezpečnostní informační služba.
Několik zpravodajských důstojníků ze sledovacího odboru obvinila inspekce této tajné služby ze zpronevěry. Údajně si přilepšovali pomocí faktur za benzin. Kontrarozvědka však většinu soudů prohrála a jednoho z lidí, které kvůli „kauze benzin“propustila, musela zase přijmout. Jenže před soudem, který probíhal veřejně, se probíraly i postupy tajné služby.
Například při osvobozujícím verdiktu nad bývalým důstojníkem Martinem S. pak soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 Martin Novák prohlásil, že kontrola uvnitř BIS funguje špatně.