Z CDU i dalších vládních stran dezertují členové
Svou členskou základnu naopak výrazně rozšířila protiimigrační strana AfD
BERLÍN Saský premiér Michael Kretschmer nedávno zavítal s doprovodem do Dippoldiswalde, asi desetitisícového městečka na německé straně Krušných hor. Nebyla to lehká cesta.
Jeho křesťanští demokraté (CDU) tady ztrácejí pozice.
Naopak zde silně posiluje protestní strana Alternativa pro Německo (AfD). Kretschmera čekaly zástupy nespokojených diskutérů.
A také trpké zjištění, jak silně tady zájem o jeho stranu uvadá.
Místní politici z CDU tak trochu trpí celostátním propadem voličské důvěry k celé partaji, již pro ně reprezentuje vláda v Berlíně. Šéf saského zemského parlamentu Matthias Rössler to shrnul stručně. „Neplánujeme tu do kampaně zapojit kancléřku Merkelovou, to by nám rozhodně neprospělo,“řekl.
Setrvalý trend
Na východě Německa je odliv zájmu o tradiční strany nejvíc patrný. Vládní partaj ale ztrácí kromě preferencí i členskou základnu po celé zemi.
Podle čerstvého průzkumu citovaného agenturou DPA opustilo za poslední rok CDU celkem 11 tisíc lidí. S odhazováním stranických legitimací se potýká i další koaliční partner, sociální demokraté (SPD). Přišli o šest tisíc členů.
Výrazně si naopak polepšili Zelení, kterým přibylo 10 tisíc lidí, stejně jako protiimigrační AfD, jíž šest tisíc členů přibylo.
Od počátku devadesátých let už ztratily tradiční politické strany CDU, CSU a SPD v průměru přes polovinu svých členů.
Na nápravě už pracují
Nedůvěra se v posledních letech prohloubila s tím, jak mnoho Němců nabylo dojmu, že vládu v Berlíně přestaly zajímat problémy běžných lidí.
„Pokud by bylo kancléřství Merkelové lodí, voda už by byla ve strojovně,“popsal kritickou situaci komentátor liberálního týdeníku Die Zeit.
Straničtí stratégové si proto lámou hlavy, co s tím.
Křesťanští demokraté se loni pokusili zastavit propad preferencí i důvěry mocenskou rošádou.
Angela Merkelová si podržela pozici v čele spolkové vlády, ale ve vedení CDU ji na kongresu loni v prosinci nahradila nová tvář, bývalá sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Ta sice před lety podporovala imigrační politiku Angely Merkelové, stála za ní i v jiných diskusích, teď se ale snaží vůči své mentorce vymezovat.
Koncem loňského roku třeba zpochybnila politickou podporu Berlína pro stavbu plynovodu Nord Stream 2, kterým má putovat ruský plyn do Evropy.
Krampová-Karrenbauerová pohrozila, že Německo by omezilo odebírané množství plynu, pokud by Rusko výrazně snížilo tranzit přes ukrajinské plynovody.
Neopakovat minulé chyby
Šestapadesátiletá politička přitvrdila i v otázce nelegální imigrace. „Musíme udělat všechno pro to, aby se už nic podobného neopakovalo,“poznamenala k migrační vlně z roku 2015, kdy se do Německa dostal milion převážně blízkovýchodních běženců, většinou bez jakýchkoli dokladů. „Už jsme se poučili,“ujistila Krampová-Karrenbauerová Němce.
Vedle personálních změn se posouvá i celková orientace politiky. Voliči totiž vytrvale kritizovali jejich amorfní politiku, která byla dokonale zaměnitelná, ať měla středopravou, nebo středolevou nálepku. Zejména CDU se musela potýkala se schizofrenní situací.
Tradičně modelovala svůj obraz konzervativní strany, se zárukami „bezpečí a pořádku“, poslední roky byla najednou spojována s občasným pouličním násilím, které přinesl příchod statisíců migrantů.
SPD zase musela svým sympatizantům vysvětlovat, proč někdy podporuje v rámci vládní koalice reformní kroky, které nejde označit jako „levicové“.
Tradiční strany, které se až příliš posunuly do středu, se teď snaží o částečný návrat ke kořenům své politiky. Zpovzdáli sledují rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který otočil kormidlem svých lidovců výrazně doprava a jemuž se změna politiky vyplatila.
Němci takovému posunu, který by opět zprůhlednil politiku, fandí. Podle průzkumu televizní stanice ARD si celkem 74 procent dotázaných Němců přeje, aby se od sebe vládní strany opět začaly výrazněji odlišovat.
Pokud vyjdou vládní strany těmto hlasům vstříc, možná se rychle dostaví i noví zájemci o stranickou legitimaci.