V práci: každý pátý je cizinec

Počet pracujících cizinců v metropoli stále roste a blíží se k číslu 200 tisíc. Někteří zaměstnavatelé na cizince spoléhají. Při velmi nízké nezaměstnanosti by jinak těžko sehnali pracovní sílu.

PRAHA Pražský trh práce se svou pouze dvouprocentní nezaměstnaností přispívá velkou měrou k růstu lokální ekonomiky. Díky tomu patří Praha v přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele mezi nejbohatší a nejvyspělejší regiony v Evropě.

Na druhou stranu však přináší extrémně nízká nezaměstnanost potíže některým zaměstnavatelům, kterým se v hlavním městě těžko hledají noví pracovníci. Problém sehnat zaměstnance mají třeba stavební firmy nebo přepravní společnosti. Nenahraditelným zdrojem pracovních sil pro Prahu jsou proto cizinci. Bez nich by volná pracovní místa neměl kdo zaplnit.

Vyplývá to z analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR), která se zabývala problematikou cizinců pracujících na území metropole. Podle dat IPR je v Praze 195 068 cizinců a z toho jich 185 839 v Praze pracuje. V zaměstnaneckém poměru je 153 tisíc cizinců, více než 32 tisíc osob ze zahraničí v hlavním městě podniká.

„Počet pracujících cizinců v Praze se rychle zvyšuje a blíží se hranici dvou set tisíc. Znamená to, že každá čtvrtá až pátá osoba působící na pražském trhu práce má cizí státní příslušnost,“uvádí Jiří Jaroš z IPR. Praha tak v zaměstnávání cizinců

výrazně vede nad ostatními regiony. Celorepublikový podíl cizinců mezi pracujícími činí jen deset procent. „Cizinci se stali pro Prahu ve střednědobém horizontu nezastupitelným zdrojem pracovních sil, který je flexibilnější než tuzemská pracovní síla a přijímá některé méně atraktivní podmínky pracovního uplatnění,“píše se v analýze IPR.

Na stavbě i v technologiích

Cizinci tak zaplňují některé pozice, o které jinak v hlavním městě není z pohledu uchazečů zájem. Například ve stavebnictví tvoří téměř čtyřicet

procent zaměstnaných právě cizí státní příslušníci. Na cizincích je do jisté míry závislé také odvětví ubytovací a stravovací nebo velkoobchod a maloobchod.

Potvrzují to i pražští zaměstnavatelé. „V reakci na nabídky práce se stále častěji setkáváme s tím, že na ně reagují lidé jiné národnosti, převážně z bližších zemí bývalého Sovětského svazu,“shrnuje zkušenosti zaměstnavatelů Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. Dodává však, že cizinci v Praze nepracují jen na místech, která tuzemci odmítají, ale stále častěji je firmy zaměstnávají i na atraktivních pozicích. „Praha je v tomto ohledu trochu jiná než ostatní části republiky. Je poměrně atraktivní, takže zde žijí a pracují cizinci ze všech koutů světa a ve všech možných oborech. Řada cizinců v hlavním městě působí například v IT a technologických firmách,“dodává Novák.

Vedou Slováci a Ukrajinci

Trend v nárůstu pracujících cizinců sleduje i Český statistický úřad (ČSÚ). I podle jeho aktuálních statistik se české firmy a podniky opírají o cizince stále častěji. Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se podle ČSÚ koncentruje do Prahy, v metropoli však pobírají nižší mzdy než v jiných krajích.

Co se týče jednotlivých zemí, odkud do Prahy lidé za prací přijíždějí, má nejpočetnější zastoupení Slovensko. Slováků v hlavním městě pracuje téměř sedmdesát tisíc. „Rychlý růst v posledních letech znamenal další zvýšení počtu Ukrajinců, kteří se blíží padesáti tisícům, a ruských státních příslušníků, jichž je deset tisíc,“uvádí Jaroš.

Národnostní rozdělení v podstatě kopíruje celorepublikové složení pracujících cizinců. Za Rusy se řadí Rumuni, Bulhaři, Vietnamci a Poláci. „Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo pětačtyřiceti let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“upřesňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Naopak Rumuni jsou podle údajů ČSÚ hlavně muži třicátníci, podobně jako Slováci. Ukrajinští zaměstnanci jsou nejvíce specifičtí vysokým zastoupením žen, zatímco u ostatních skupin mnohem více převažují muži. Ukrajinci pracují vedle průmyslu také v obchodě, ve zdravotní a sociální péči, ubytování, stravování a pohostinství a v zemědělství.