Polovina lidí v Česku nebere důstojnou mzdu

Podle výzkumníků by měli Češi vydělávat kolem 30 tisíc, v Praze o tři tisíce víc

Jakou byste měli mít mzdu, abyste mohli v Česku žít důstojně? Výzkumníci z platformy pro důstojnou mzdu, na jejíž práci se podíleli odborníci z neziskovek, výzkumných a vládních institucí či z odborů, dospěli k závěru, že by měla v podstatě kopírovat průměrnou mzdu.

„Nejde jen o to, aby měl člověk co jíst, ale aby bez většího stresu pokryl standardní potřeby domácnosti a nemusel se stydět, že si nemůže dovolit to co sousedé, nebo aby děti ve škole nesklízely výsměch, že nemohou jet s ostatními na lyžařský kurz nebo nemají vybavení. To by měla důstojná mzda umožnit,“shrnuje pro MF DNES Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která působí v neziskové organizaci Centrum pro společenské otázky a platformu pomáhá koordinovat.

Jenže v Česku pobírá tak vysokou mzdu nebo plat jen necelá polovina zaměstnanců. Mzdový medián, tedy suma, kdy polovina lidí bere více a druhá méně, leží zhruba o čtyři tisíce níž.

Znamená to, že polovina lidí v Česku nežije „důstojný život“? „Jsme si vědomi, že číslo, se kterým vyjdeme ven, konflikt nutně vyvolá,“připouští Trlifajová. Přesná čísla a další podrobnosti chtějí výzkumníci zveřejnit na podzim.

Jak se počítá důstojný život

Platforma vycházela především ze Statistik rodinných účtů, které vyplňují vybrané domácnosti pro Český statistický úřad. Jde o přehled výdajů na bydlení, potraviny, oblečení a obuv, dopravu a další potřeby. Přitom bydlení tvoří největší výdaj. „Pro důstojný život by jedinec měl mít možnost zaplatit nájem nebo splácet hypotéku,“říká Tomáš Samec ze Sociologického ústavu, účastník platformy.

Kvůli výrazně vyšším nákladům na bydlení v Praze v propočtu vychází, že Pražan potřebuje zhruba o tři tisíce vyšší mzdu pro důstojný život než pracující ve zbytku republiky.

Součástí důstojného života je podle platformy vedle základních výdajů také nadstavba, například možnost zaplatit dětem tábory, kroužky či občasné doučování.

U dospělých sem spadá možnost uhradit každý druhý rok semestrální vzdělávací kurz, třeba jazykovku, zajít si do kina nebo někomu pořídit drobný dárek. Neměl by být také problém dopřát si členství v nějakém zájmovém spolku, třeba u hasičů nebo rybářů. Tuto nadstavbu si dnes nemohou chudší domácnosti a často ani domácnosti s mediánovým příjmem (polovina populace je na tom lépe, polovina hůře) dovolit.

Kromě toho by měli lidé být z důstojné mzdy schopni odkládat si stranou na nepředvídané výdaje, například když se jim rozbije pračka nebo potřebují zaplatit právníka. „Z výzkumu před dvěma lety vyplynulo, že 35 procent domácností v Česku, v Ústeckém kraji asi 48 procent, nebylo schopno zaplatit nečekaný výdaj 10 tisíc korun,“ilustruje Trlifajová.

Důstojně žijící člověk by měl mít také možnost myslet na zadní kolečka – z jeho mzdy by neměl být problém