Zachraňte Notre Dame
Na obnovu chrámu už se vybraly stamiliony, pomůže i Česko
Plameny v katedrále Notre Dame sotva uhasly a na obnovu pařížské dominanty už jsou přislíbeny stamiliony eur. Zkáza, která chrám postihla, dojala obrovské množství lidí z celého světa. Do sbírky na záchranu památky někteří přispívají několika eury, jiní naopak těžko představitelnými částkami.
Majitel obchodního impéria LVMH Bernard Arnault oznámil, že na opravu daruje 200 milionů eur. Dalších sto milionů eur slíbil miliardář
François-Henri Pinault, který stojí za značkami Gucci a Yves Saint Laurent.
Peníze začaly vybírat francouzská Nadace kulturního dědictví, katolická církev i další instituce.
Prezident Emmanuel Macron v pondělí večer v emotivním projevu Francouze ujistil, že udělá vše pro to, aby byl chrám Matky Boží obnoven v původní podobě.
„Znovu postavíme Notre Dame, protože to je to, co Francouzi očekávají a co si naše dějiny zaslouží, protože to je náš osud,“řekl před majestátní stavbou, která je 850 let symbolem celé Francie. Macron vyzval k celostátní sbírce a o pomoc žádá také v zahraničí.
Svět tragédii sledoval v přímém přenosu, Pařížané pak přímo v ulicích, mnozí se slzami v očích. Požár se podařilo uhasit po patnácti hodinách s nasazením pěti set hasičů. Jeden z nich byl při zásahu vážně zraněn.
Škody jsou obrovské. Zničená je většina střechy se starými dřevěnými krovy, stejně jako úzká věž z 19. století. Jádro budovy nicméně požár přečkalo a po přezkoumání jeho stability by mělo být možné začít s obnovou.
„Byla to nešťastná náhoda“
Příčina požáru, který začal v pondělí před sedmou hodinou večer, dosud není objasněna. Předpokládá se, že souvisí s rozsáhlými renovačními pracemi, které v katedrále probíhaly. Francouzské úřady vyloučily možný terorismus i to, že by požár někdo založil záměrně. Soustrast Francii vyjadřuje celý svět, přicházejí také nabídky konkrétní pomoci. Německá kancléřka Angela Merkelová katedrálu označila za „symbol Francie a naší evropské kultury“.
Pomoci chce i česká vláda. Podle ministra kultury Antonína Staňka mohou Češi nabídnout pomoc odborníků. Navíc jeho úřad pracuje na uspořádání veřejné sbírky.
Pomoc přislíbil i prezident Miloš Zeman. „Pražský hrad je připraven pomoci Paříži s opravou Notre Dame zapojením svých restaurátorských dílen a ateliérů, které jsou na špičkové úrovni. Budeme rádi, pokud Vám svou soustrast a sounáležitost budeme moci vyjádřit nejen slovy, nýbrž i činy a konkrétní pomocí,“napsal Zeman Macronovi.
A co Svatý Vít?
Při pohledu na plameny pustošící pařížský svatostánek leckoho napadlo, zda něco podobného nemůže potkat i svatovítskou katedrálu v Praze. „Riziko, že se něco takového stane, nemůže být nikdy nulové. Kdo říká, že ano, lže,“říká Martin Pospíšil, referent požární ochrany Pražského hradu. „Ale máme tu moderní zabezpečení a děláme všechno pro to, aby byl případný oheň rychle zachycen a uhašen,“doplňuje.
Symbol naděje a spásy, pevný orientační bod. Pařížský chrám Notre Dame byl po staletí nedílnou součástí charakteru francouzské metropole i celé země.
„Katedrály jsou doslova srdcem naší evropské civilizace a jejího dědictví,“reagoval včera na zkázu v Paříži britský spisovatel Ken Follet.
Notre Dame představuje Paříž i celou Francii ve zkratce. Již z dálky mohli poutníci spatřit obrysy této mohutné katedrály. Dvě věže vzpínající se vysoko k nebesům.
Svědek historie
Tady se nechal velkolepě korunovat Napoleon Bonaparte, tady se proháněli krvelační revolucionáři za Francouzské revoluce, kteří svatostánek vyplenili a přejmenovali na chrám Rozumu.
Tady se scházeli za války francouzští odbojáři, až nakonec slavný zvon Emmanuel na jižní věži oznámil v srpnu 1944 osvobození Paříže od okupantů.
Ohromný zvon, vážící přes 13 tun, oznamuje i dnes celé hodiny a používá se i při zvláštních příležitostech a bohoslužbách.
Mnoho Francouzů pokládá katedrálu za pojítko minulosti s budoucností, pevnou oporu v nejistých časech. Má pro ně stejný význam – ukotvení v čase – jako třeba pro Brity královská rodina.
V roce 1970 se katedrála s okolím zaplnila truchlícími zástupy, které oplakávaly odchod Charlese de Gaulla.
Francouzi v noci sledovali nevěřícně a s obavami hrozivé plameny, někteří se tiše modlili. „Paříž je navždy zohavena,“prohlásil třicátník Philippe, jeden z přihlížejících. Každý Francouz cítil pohnutí a smutek.
Ztráta pro Evropu
Evropští politici netajili dojetí. Zkáza Notre Dame je podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska ztrátou pro celou Evropu.
Notre Dame, tedy doslova katedrála „naší paní“, je podle mnohých jedním z nejkrásnějších příkladů středověké architektury.
Dominanta Paříže představuje unikátní přechod od pozdně románských ke gotickým stavbám.
Pro Francouze je mnohem víc. V jejich představách odráží vznešenost a souznění, „oživlý kámen“a duchovní vzlet.
„Je zcela, velkolepě a až do nejmenšího detailu krásná, jako stromy Boží,“napsal o Notre Dame mladý německý básník Johann Wolfgang Goethe.
Od roku 1345, kdy byla dokončena, ohromuje neuvěřitelně důmyslným využitím vnějších opěrných oblouků obvodových zdí, stejně jako působivým průčelím se sochařskou výzdobou. Velkolepá stavba se stala pýchou celé Francie.
Pojmenování katedrály se odvíjí od slova katedra, původního označení biskupova učitelského křesla. Notre Dame tedy byla sídlem biskupů.
Zachránce Victor Hugo
Podstatně nižší střední loď stavby doprovázejí nižší boční lodi, prostor osvětlují rozměrná okna ve vysoké stěně hlavní lodi.
Gotická stavba vypadá hravě a dekorativně, vše ale podléhá přísným zákonům. „Všude vládne přísná logika, jeden tvar vyrůstá z druhého, nic tu není náhodné,“napsal německý autor Ernst Ullmann.
Katedrála Notre Dame byla centrem středověkého života, vyjadřovala změnu, kterou prošla Francie. Byla symbolem nově se rozvíjejícího města, rozrůstajícího se bohatstvím měšťanů.
Katedrála se stala i symbolem národního vzepětí. Když Victor Hugo napsal svůj román Chrám Matky Boží v Paříži, kde upozornil na žalostně zanedbanou stavbu, vzedmula se vlna celonárodní solidarity a během následujících let byl chrám opraven.
Podobná vlna dobročinnosti se ostatně zvedla i teď, po pondělním požáru.
Mnozí Francouzi si přitom na spisovatele Huga vzpomenou. „Všechny pohledy se zvedly k vrcholu kostela, kde se vznášel zuřivý velký plamen ve víru jisker, všude panovalo hrůzné ticho,“psal Hugo ve svém slavném díle, jako by budoucí tragédii předjímal.
Nemenší zásluhu měl i architekt Viollet-le-Duc, který stavbu v devatenáctém století zachránil. Opravil škody napáchané revolucí a zvýraznil její vznešenost a gotický vzlet.
Nyní čeká restaurátory podle všeho stejná výzva. Zachovat fascinující dílo a podtrhnout jeho význam.