Praha se může zmenšit

Okolní obce už se do hlavního města nehrnou, podle IPR by byla lepší menší Praha.

PRAHA Po desetiletích rozrůstání metropole to vypadá, že se trend obrací. Obce, jež zvažovaly připojení, svůj názor změnily a zaznívají i hlasy volající po zmenšení rozlehlého města.

Za tímto názorem stojí především Institut plánování a rozvoje (IPR), který je podle mluvčího Marka Váchy jednoznačně proti rozšiřování a zmenšené město by podle něj fungovalo lépe.

S hranicemi metropole se nepohne během dalších let ani o centimetr žádným směrem. „Jakákoli změna hranice by byla velice složitá. A ono ani nejde tolik o to, kde Praha končí. Ať už ta cedule, že město končí, bude kdekoli, důležité je, aby ty dva sousední regiony spolupracovaly. A problémů k řešení je celkem hodně – například není dobré, že ze Středočeského kraje jezdí do Prahy hodně lidí auty,“uvádí první náměstek primátora Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09). Metropolitní plán dokonce počítá se zakonzervováním současných hranic.

Posledním primátorem, který nahlas prohlašoval, že Praha by se měla rozrůst o další plochy, byl Pavel Bém. Když byl v roce 2008 ve funkci, zvažovalo se mimo jiné připojení Přezletic, což potvrdil i jejich starosta Tomáš Říha (Přezleťáci). V obci proběhlo referendum o připojení k hlavnímu městu, které mělo kladný výsledek. „Kromě zlepšení MHD bychom měli i mnoho nevýhod – platili bychom více na dani

z nemovitostí, za odvoz komunálního odpadu i za psy,“vypočítává ale, proč se od původního plánu obec odvrátila.

K dalším kandidátům na připojení k metropoli patřil před jedenácti lety Vestec. Ani zdejší lidé však po připojení k metropoli podle starosty Tibora Švece (STAN) netouží. „Za posledních deset let se to u nás vůbec neřešilo, i když od nás třeba děti jezdí do školy na Prahu 11. Máme kvůli tomu meziobecní a vlastně i mezikrajovou spolupráci, která celkem dobře funguje. A součástí Prahy kvůli tomu být nepotřebujeme,“říká Švec.

Starosta si přesto myslí, že by obce z okresu Praha–východ a Praha–západ měly mít nějaký jiný režim než nyní. „My totiž Středočeský kraj ani moc nepotřebujeme. Kromě uvedených škol i do nemocnice, divadla či práce většinou jezdíme do Prahy,“dodává.

Velmi dávno už myšlenku připojení k Praze opustili v Radonicích u severních hranic metropole. „O připojení se uvažovalo hned po revoluci a nevzešlo z toho nic oficiálního. Když vidíme, jak dopadly okolní vesnice, které se součástí metropole staly a vznikla u nich nesmyslná satelitní sídliště, jsme teď rádi, že jsme zůstali samostatní,“má jasno tamní starosta Stanislav Němec (ODS).

Tramvají do Čestlic

Europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který byl za Béma předsedou výboru infrastruktury pražského zastupitelstva a rozšiřování metropole protlačoval, názor nezměnil. „Rozšíření by se mohlo týkat Říčan či Roztok – ty jsou dokonce součástí pražské elektrické infrastruktury,“stojí si za svým.

Podle Pocheho ale záleží, jak se k sídlům za metropolí zachová kraj. „V době, kdy jsem o tom uvažoval, tehdejší hejtman David Rath (za ČSSD) začal do těchto míst posílat více peněz,“uvádí, což stálo za zastavením debaty o zvětšení Prahy.

Politik se ale domnívá, že v řadě míst by se například otázky dopravy daly lépe vyřešit, kdyby se k metropoli připojila. „Typické je to například s Čestlicemi. Do nákupní zóny tam jezdí množství lidí z Prahy. A kdyby Čestlice do hlavního města patřily, bylo by jednodušší uskutečnit projekt tramvaje a odlehčit silnicím,“dodává Poche.

IPR naopak uvádí řadu čísel, podle kterých se jednoduše rozšiřování Prahy nevyplatí. „Může se v budoucnu klidně stát, že se Praha zmenší, a je možné, že by to fungování celého metropolitního regionu pomohlo,“vidí to jednoznačně mluvčí Vácha. Menší Praha by byla úspornější při provozu hromadné dopravy. Argumentace, proč by se město nemělo dále zvětšovat, tkví i v tom, že Praha s 25 obyvateli na hektar vychází při srovnání s jinými velkoměsty jako velmi řídce obydlená – běžné ve světě bývá i sto lidí na hektar.

Brownfieldy zředí město

Řídká hustota zalidnění je mimo jiné způsobena přítomností velkého množství brownfieldů. Tyto plochy přitom čekají na nový způsob využití, nemusí však jít jen o bytovou výstavbu. Brownfieldy by tak měly být alternativou k divoké výstavbě u hranic metropole, která probíhala v 90. letech.

Mezinárodní statistiky bedlivě sledovali i komunisté. Svého času se jim nelíbilo, že Praha má menší podíl zeleně, než jiné metropole. Řešení bylo celkem prosté – v roce 1974 byly kromě dalších sídel připojeny Klánovice i s velkým lesem, který je obklopuje. V roce 1960 byla do Prahy začleněna Ruzyně s letištěm. A hranice metropole od té doby v této části kopírují směr přistávací dráhy.