Možnosti práce jsou, ale ruce chybí
Nejvyšší mzdy i mimořádný počet volných pracovních míst. Taková je metropole z pohledu statistiků.
PRAHA Výjimečné postavení si mezi ostatními kraji republiky upevnilo hlavní město. Z ostatních regionů se mu z pohledu ekonomických či demografických ukazatelů přibližuje hlavně Středočeský kraj.
Nebývale vysoký počet volných míst, nízká nezaměstnanost, nadprůměrné platy i bytová výstavba do metropole totiž lákají nové obyvatele. Vyplývá to z dat statistického bulletinu o Praze v 1. až 4. čtvrtletí roku 2018, který vytvořil Český statistický úřad (ČSÚ).
Mimořádná pozice metropole vyniká například v platech. Přibližně 11 tisíc korun je rozdíl průměrné hrubé mzdy mezi Prahou a kraji, které jsou v tomto ohledu na opačném místě regionálního srovnání. „Průměrná mzda v Praze ve 4. čtvrtletí roku 2018 činila 41 851 korun,“uvedla Lada Loudilová z ČSÚ.
Republikový průměr přitom ve zmíněném období představoval necelých 34 tisíc korun. Nejhlouběji pod touto hranicí se ocitl Karlovarský kraj, zde průměrná mzda nedosáhla 30 tisíc korun. Jen přibližně o tisíc korun více brali zaměstnanci v Moravskoslezském, Zlínském či Jihočeském kraji. Metropoli se v tomto ohledu nejvíce blížil Středočeský kraj. Zde se průměrný plat přehoupl přes 34 tisíc korun.
Nízká nezaměstnanost
Nadprůměrné mzdy jsou dané specifiky pražského trhu práce. Například míra nezaměstnanosti klesla k 31. březnu letošního roku pod dvě procenta. Nejvyšší nezaměstnanost úředníci registrovali v Praze 3 a 4. Republikový průměr nezaměstnanosti představuje 2,99 procenta.
V České republice jsou na tom z tohoto pohledu nejhůře dva regiony na severu země – Ústecký a Moravskoslezský kraj. Bez práce zde úřady evidovaly 4,60 procenta osob.
Se snižujícím se počtem nezaměstnaných nadále nebývale vzrůstala nabídka pracovních pozic. „Počet evidovaných volných pracovních míst v Praze meziročně vzrostl o 42,3 procenta, na evidovaných 68 946 volných míst. Meziměsíčně přibylo 1 462 volných pracovních míst,“uvádí statistici.
Pražský trh práce je osobitý, například v průmyslu v hlavním městě pracuje necelých 12 procent zaměstnanců, republikový průměr přitom činí 30 procent. Naopak více než 11 procent lidí působí ve vědeckých a technických činnostech, zatímco průměr v České republice je pětiprocentní.
Hlavní město převyšuje celostátní průměr také v množství lidí zaměstnaných kupříkladu v obchodu, turistickém ruchu, informačních a komunikačních činnostech nebo bankovnictví a pojišťovnictví. „Hlavní postavení mezi kraji v informačních a komunikačních technologiích mělo hlavní město Praha, které se podílelo více než třetinou jak na celorepublikovém počtu zaměstnaných, tak na výši výdajů na výzkum a vývoj,“uvedl Martin Slavíček z ČSÚ.
Tradičně nejžádanější jsou v hlavním městě kandidáti na dělnické profese a řemesla. Chybějí například elektrikáři, zedníci či údržbáři, ale také prodavači.
Lidí přibývá
Hlavní město se vzhledem k okolnostem mohlo v uplynulém roce podle statistik pochlubit také největším přirozeným přírůstkem obyvatel, tedy poměrem mezi zesnulými a narozenými, a to o tři tisícovky duší. Ve velkoměstě se narodilo více než 15 tisíc dětí. Nejvíce z nich v Praze 4 – 1 517 a v šestém obvodě – 1 351. Naopak v Praze zesnulo 12 417 osob.
Metropoli se přiblížil v republikovém porovnání Středočeský kraj s přirozeným přírůstkem více než tisícovky lidí. Naopak v tomto ohledu největší přirozený úbytek o přibližně 1 200 obyvatel hlásily Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Celkový přírůstek obyvatel dosáhl 14,9 tisíce lidí. Do největšího města České republiky zamířilo podle statistik více než 40 tisíc osob, naopak takřka 30 tisíc lidí hlavní město opustilo. Přibližně polovina přistěhovalých pocházela z České republiky. V celostátním porovnání největší celkový úbytek obyvatel opět zaznamenal Moravskoslezský kraj – asi 2 500 obyvatel.
Největší „průchozí“čtvrtí se podle statistiků stal čtvrtý obvod. Sem zamířilo přibližně devět tisíc přistěhovalců, opačným směrem zamířilo šest tisíc lidí. Do šestého obvodu přibylo zhruba šest tisíc lidí, nové bydliště tam zvolilo pět tisíc osob. Lidé opouštěli i centrum, z Prahy 1 se vystěhovalo přibližně 1 700 osob, ze „dvojky“asi 3 500 lidí.
Střední Čechy Prahu překonaly podle statistiků ve sňatcích a rozvodech. Středočeské matriky zaregistrovaly přibližně 6 600 svateb a 3 300 rozvodů. V Praze to bylo přibližně o sedm stovek méně u obou kategorií.