Bitva o úložiště jaderného odpadu eskaluje
Sedm let na tu zprávu lidé z pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny čekali. V lokalitě Kraví hora u Žďáru nad Sázavou, která dosud byla jedním ze dvou posledních míst, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, tato stavba nebude. Státní úřad pro jadernou bezpečnost ve své výroční zprávě napsal, že lokalita u bývalých uranových dolů – kterou paradoxně stále prosazuje druhá státní instituce, tedy Správa úložišť radioaktivních odpadů – není vhodná. Do hry se tak nyní může vrátit původních šest lokalit, které však stát v minulosti postupně vylučoval.
Jak to bylo
Na začátku v roce 2012 bylo vytipováno sedm lokalit pro stavbu úložiště. Stát postupně většinu vyloučil a zbyly dvě, ale jen na jediné spustila Správa úložišť radioaktivních odpadů hloubkové průzkumy horninového prostředí, a to právě na Kraví hoře s tím, že to je její favorit. Jenže Státní úřad pro jadernou bezpečnost má přesně opačný názor. „Při současné úrovni znalostí o jednotlivých lokalitách se jako nevyhovující z hlediska požadavků na území k umístění hlubinného úložiště jeví lokalita Kraví hora,“napsal. Argumentuje stejně jako obyvatelé okolních obcí. Ti upozorňují, že Kraví hora je lokalita v sousedství bývalého uranového dolu v Dolní Rožínce, a celé území je tak protkáno řadou starých štol. A ty jsou bezpečnostním rizikem. S tím souhlasí i geologové. „Na severozápadním okraji je těžené ložisko Rožná dosahující hloubky 1 150 metrů a na jihovýchodním okraji vydobyté a zaplavené ložisko v hloubce 500 metrů pod terénem,“píší geologové v jedné ze svých zpráv a dodávají, že šachtami a puklinami může unikat radioaktivita.
Předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk už roky opakuje, že prosazovat úložiště právě u nich je hazard a nezodpovědnost. „Ze všech dosavadních odborných studií a dokonce i podle ČEZ, který chtěl na lokalitě stavět mezisklad, vyplývá, že Kraví hora je na hlubinné úložiště nevhodná,“kritizuje Schenk.
Válka dvou státních institucí
Jenže právě tady jsou práce nejdále. Za nemalou částku 1,8 miliardy korun zde už vyrostla podzemní laboratoř Bukov. „Urputná snaha Správy úložišť prosazovat lokalitu Kraví hora jako možné místo úložiště navzdory známým faktům je až podezřelá. Rovněž zdejší Podzemní pracoviště Bukov se stává doslova tunelem na peníze, které by mohly být vynaloženy efektivněji na hledání co nejbezpečnějšího řešení pro vysoce radioaktivní odpady,“tvrdí ekologický aktivista Edvard Sequens z hnutí Calla.
A aby byla hloubka rozdílných názorů Správy úložišť radioaktivních odpadů oproti Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost na stavbu na Kraví hoře ještě zřetelnější, přidal se úřad k ekologům v kritice této laboratoře a jasně vzkázal, že s úložištěm na Kraví hoře souhlasit nebude. Kromě toho příprava projektu laboratoře podle úřadu proběhla ukvapeně, bez analýzy, bez předcházející komunikace s širší odbornou veřejností.
Finsko náš vzor
Vyhořelé jaderné palivo se má ukládat pod zem do hloubky zhruba pět set metrů. Inspirovat se Češi chtějí například ve Finsku, kde plánují úložiště, kde se bude vyhořelé palivo a další jaderný odpad ukládat v měděných kontejnerech do devítimetrových jam vyhloubených ve speciálních tunelech ve dvě miliardy let staré žule. Jámy pak budou zazátkovány bentonitem a celý tunel následně zavezen zeminou.
České úložiště má začít fungovat v roce 2065. Původně stát uvažoval kromě Kraví hory a Horky pod Velkým Meziříčím také o lokalitách v oblasti Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, o okolí Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, o oblasti Magdalény na Táborsku v jižních Čechách, Čihadla na Jindřichohradecku v témže kraji a o oblasti Hrádku na Jihlavsku.
Pokud v bitvě státních institucí zvítězí stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tak by se právě tyto lokality nyní mohly vrátit znovu do hry.
To se však nelíbí místním lidem, a proto plánují na tuto sobotu v obcích kolem všech zmíněných lokalit pochody, cyklojízdy, koncerty či jiné akce, kterými chtějí vyjádřit nesouhlas s uvažovanou stavbou. Do protestu se zapojí celkem 32 obcí a měst. V ČR je ročně vyprodukováno okolo 450 tun nízko a středně radioaktivně aktivních odpadů. Z toho zhruba 100 tun pochází z jaderných elektráren Temelín a Dukovany, zbytek především z výzkumu či zdravotnictví.