Trump má soupeře
Superváha Joe Biden vyráží do voleb – a sekernice vyráží na něj
Kandidaturu ohlásil Joe Biden, snad jediný demokrat, který by mohl porazit Trumpa. Jestli ho dřív nesežere mladá úderka v jeho vlastní straně. Byla to trochu absurdní situace: aniž Biden vůbec vstoupil do boje o prezidenta, už týdny vedl v průzkumech nad všemi kandidáty své strany. A s přehledem, měl téměř 30 procent, což je na neúčastníka zvláštní politologický jev. Vedl, ač je to notorický prezidentský kandidát. Včera se toho dopustil potřetí za 31 let. Vždy byl notoricky neúspěšný. Poprvé už v roce 1988, kdy řada jeho dnešních voličů ještě ani nežila. Vypadl brzy, provalilo se, že z projevu vůdce britských labouristů opsal zásadní pasáž „kdo jsem“, jen vyměnil jméno. Roku 2008 to zabalil hned po prvních primárkách, kdy dostal jediné procento. Před čtyřmi roky se rozmýšlel tak dlouho, až se nerozmyslel. Přesto teď mezi demokraty vedl, i když se vůbec nezúčastnil. Ukazuje to bídu jejich pelotonu. A kvality, které v Bidenovi voliči vidí. A on je opravdu má, přestože vždy propadl sítem.
Donald Trump mu už před několika dny vystřelil vstříc, když o něm napsal, že ospalý Joe pro něj není hrozba, těší se na něj a ať jeho duše odpočívá v pokoji.
Ale tak jednoduché to možná nebude.
Biden má za půlstoletí v politice zkušenost, moresy a kouzlo. Americký úsměv kluka, který je i v jeho pokročilém věku tak příjemný, že za ním nejsou vidět šavlozubé tesáky, bez nichž by půlstoletí ve vrcholné politice nepřežil. Ale hlavně: je volitelný, je přijatelný.
Co to znamená? Demokraté jsou v šoku z Trumpa a jako popelářský vůz cestou nabírají všechno. Socialisty i radikály. Ti patřili k demokratům už pár desítek let, ale teď je vlna zklamání a chaosu vynesla nahoru. Nepochopili nic – myslí si, že volby vyhrajou přesvědčováním přesvědčených, přestože se vyhrávají přesvědčováním nerozhodnutých a přetahováním kolísavých. Jde o pár procent lidí, ale ti rozhodují. Je těžké si představit, že kolísavého republikána přetáhne demokratická aktivistka slibující zelený ráj, kde budou trhat jablka Adam s Adamem či Eva s Evou.
Ale Biden přetahovat může. Je to demokrat starého střihu a staré školy. Pohybuje se ve středu a tam jsou voličské tekuté písky. Pochází z Pensylvánie, kde při minulých volbách
loupil Trump mezi zklamanými dělníky. Biden s nimi umí pořád mluvit.
Ale Biden je kromě naděje i demokratická past. Nejdřív to méně škodlivé: občas plácá tak, že jeho výrokům už se říká bidenismy. A je starý. Kdyby vyhrál volby, při inauguraci by mu bylo 78 let, takže by byl nejstarším prezidentem USA všech dob. Je vůbec zvláštní, že nakonec jsou zatím pro demokraty, jejichž nejhlasitější křídlo připomíná věkem a rozhledem komsomolce, největšími nositeli naděje starý pan Biden a ještě o rok starší Bernie Sanders, jenž vypadá jako zestárlý dědeček Hříbeček v kravatě.
Biden taky táhne na nohou kouli své minulosti. Byl půlstoletí součástí washingtonské „bažiny“, jenže teď Amerika dává najevo, že pořád chce někoho, kdo přichází odjinud a zatočí s prohnilým systémem.
Ale nejhorší je, že do něj píchá vnitrostranická dýka. Pro mladé demokratické ultras, supermoderní bojovnice za lepší zítřky, zrušení letadel a dávky pro lidi, kteří nechtějí pracovat, je to člověk včerejška, dinosaurus nekorektních časů. Už se do něj navezly, že se dopustil „nevhodných dotyků“. A vyráží proti němu také černošské demokratky. Jsou prý frustrovány, protože chtějí někoho, kdo by líp „odrážel diverzitu země“.
Biden vede, ale protože je zkušený, ví, že čísla mohou tát jako ledovec v Grónsku. Před čtyřmi lety byla loženou favoritkou demokratů Hillary Clintonová, jasná budoucí prezidentka. U republikánů to byl Jeb Bush.
A do toho vstupují jezdci z neznáma. Kdo tehdy bral vážně nějakého Trumpa... Nebo v roce 1991 mladého Clintona.
Biden je ale to nejlepší, co demokraté mají. A lepší už to sotva bude.