Nedůvěra Němců vůči azylantům stoupá
Počty žadatelů o azyl v Německu klesají, přesto má vůči nim záporný postoj více než polovina Němců, nejvíce za poslední roky.
BERLÍN Zatímco negativní postoj vůči bezdomovcům nebo homosexuálům v německé společnosti klesá, se žadateli o azyl je to naopak. Navzdory tomu, že jich je oproti předchozím letům méně, záporně je hodnotí více než každý druhý Němec.
Přes 44 procent dotázaných se domnívá, že „většina žadatelů o azyl ve své domovské zemi nečelí žádnému pronásledování“. Tři čtvrtiny pak nesouhlasí s tím, aby byl stát při posuzování jejich žádostí o azyl „velkorysý“.
Hodnocení postojů vůči žadatelům o azyl začala studie sledovat v roce 2011. Přes mírný pokles kolem let 2014 a 2015, kdy byli mnozí Němci v euforii z „vítací kultury“, se i tak negativní postoje vůči nim setrvale drží nad 40 procenty, v posledním roce nad padesáti.
V současnosti je to 54,1 procenta Němců, kteří vůči žadatelům o azyl vyjadřují nedůvěru, předsudky a antipatie.
Cizinci nevadí
Zároveň ovšem oproti začátku tisíciletí výrazně poklesly xenofobní nálady vůči cizincům obecně. Zatímco ještě v roce 2002 nemělo cizince v oblibě 27 procent Němců, tedy více než čtvrtina populace, v posledních dvou letech to bylo jen devět procent.
Stejně tak extremistické a krajně pravicové názory bez větších výkyvů zastává jen velmi malá část Němců. Dlouhodobě to jsou dvě až tři procenta, na východě stejně jako na západě země. Vyplývá to z průzkumu Nadace Friedricha Eberta, německé politické skupiny názorově spjaté se socialisty (SPD), která od roku 2002 sleduje vývoj extremistických tendencí a měnící se vztah Němců k různým skupinám populace.
Autoři studie o 320 stranách upozorňují na to, že názory blízké krajní pravici se stále více rozšiřují mezi střední třídu a stávají se tak všeobecně přijatelnými. „Střední třída byla vždy stabilizačním prvkem společnosti, tuto roli ale nyní ztrácí. To je velmi nebezpečné,“domnívá se jeden z autorů studie, politolog Andreas Zick.