Slunce vychází. Někdy i bez dotací

Levnější panely a dražší elektřina už umožňují provozovat solární elektrárny bez podpory.

Solárníkům hraje do karet i počasí. Elektrárny díky proměnám klimatu vyrábějí každým rokem více a více energie.

Začátkem desetiletí vrcholil solární boom. Česká pole díky štědré podpoře pokryly fotovoltaické panely, tehdy přiklepnuté dotace vytahují dosud z kapes spotřebitelů desítky miliard ročně a velká část veřejnosti se kvůli tomu staví k „čisté“elektřině s opovržením.

Teď se však začínají v Česku objevovat první větší solární elektrárny, které se už obejdou zcela bez dotací. Třeba společnost Solar Global plánuje postavit na střechách průmyslového parku v Moravském Písku první takový projekt s instalovaným výkonem 200 kilowattů.

Začíná to ekonomicky vycházet kvůli vzestupu burzovních cen elektrické energie. „Díky vývoji ceny elektřiny dnes dokážeme postavit jakýkoliv solární zdroj, aniž bychom potřebovali jedinou korunu dotace. A nahrává tomu i prudký pokles cen fotovoltaických panelů,“říká majitel společnosti Solar Global Vítězslav Skopal.

Panely se nyní dají sehnat i za méně než desetinu částky, za niž se kupovaly před deseti lety. Jejich cena klesala průběžně, během posledního roku však spadla podstatně. Podle Skopala mimo jiné díky tomu, že čínským továrnám se už vrátily peníze, které investovaly do výstavby výrobních linek.

Solar Global nechce zůstat u jednoho projektu, během dvou let hodlá postavit 20 až 30 megawattů instalovaného výkonu. „Už teď máme rozjednané další projekty v desítce obcí napříč Českem. Půjde o pilotní projekty do jednoho megawattu na skládkách nebo na půdách, které mají horší bonitu, a tudíž nejsou pro zemědělské využití tak vhodné,“říká Skopal.

S umisťováním solárů na skládky má Solar Global zkušenosti. Začátkem letošního roku uvedl do zkušebního provozu solární elektrárnu u bavorského města Schönwald s instalovaným výkonem 668 kilowattů za téměř 19 milionů korun. Vyrostla na ploše tří hektarů nad bývalou skládkou. Ostatně na kvalitní půdě by se už dnes v Česku solární parky nevyplatilo stavět kvůli vysokému poplatku za vyjmutí z půdního fondu.

Nejvýnosnější tři měsíce

Solar Global bude elektrárny provozovat čistě na tržním principu prodeje elektřiny do sítě. Může se také dohodnout s někým přímo, třeba řada nadnárodních podniků se čím dál tím víc zavazuje odebírat elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Solárníkům hraje do karet i počasí. Elektrárny díky proměnám klimatu vyrábějí každým rokem více a více energie. „První tři měsíce letošního roku jsou suverénně nejlepší v celé dosavadní historii provozu,“říká Skopal. Navíc se vylepšuje technologie, stejný výkon se nyní vejde na mírně menší plochu.

Návrh nové legislativy i klimatického plánu, který „značkuje“cestu Česka ke splnění evropských cílů, počítá s obnovením podpory pro obnovitelné zdroje. Projekty o ni mají nově soutěžit v aukcích.

Stát však předem vyloučil, že by se o peníze mohly ucházet i větší fotovoltaické zdroje. Sází jen na menší střešní elektrárny. Tento krok však schytal kritiku, protože nemusí zaručit dostatečný počet nových „zelených“zdrojů.

„Budeme dál tlačit na to, aby aukce byly v zákoně nastaveny technologicky neutrálně. Stát by si následně vždy mohl určit, které zdroje bude podporovat a v jakém množství,“říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. A pokud by vláda došla k závěru, že nové zdroje jsou zcela životaschopné bez podpory, nemusel by žádné aukce vypisovat.

Nic pro nováčky

Přestože Solar Global nyní chystá elektrárny bez dotací, neznamená to, že to tak vyjde každému. Skopalova firma má výhodu, že už solární zdroje stavěla. Nyní vlastní a provozuje 25 parků s celkovým výkonem 36,5 megawattu a další má ve správě pro jiné provozovatele. Vše od projektu přes výstavbu a provozování pokryje ve vlastní režii. Může získat levnější finanční zdroje a navíc obchoduje s elektřinou na velkoobchodním trhu.

„Kdyby si chtěl novou elektrárnu pořídit nějaký nováček, třeba pekárna, bez podpory se mu to nemusí povést,“říká Sedlák. Podle něj navíc brzdí další rozvoj i současná legislativa, podle níž potřebuje každá elektrárna s instalovaným výkonem přes jeden megawatt autorizaci od ministerstva průmyslu.

Skopal se proto do větších zdrojů zatím nechce pouštět. „Omezení vzniklo původně jako pojistka před finančními dopady na spotřebitele. V tuto chvíli ale není bohužel jasné, zda můžeme postavit i větší elektrárnu, i když na její provoz nebudeme potřebovat ani požadovat žádné dotace,“uvádí.