Jinak utíkají
velmi náročné,“říká manažerka aktivity Začínající učitel projektu SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů) Monika Brodská.
I z toho důvodu chce ministerstvo školství (MŠMT) prosadit novelu, která začínajícím učitelům odbornou pomoc zaručí. „Navrhujeme zavedení adaptačního období začínajících učitelů. Každý takový učitel, který poprvé vstupuje do profese, bude mít po dobu dvou let zajištěnu podporu ze strany školy. Buď od uvádějícího učitele, nebo učitelů, bude-li jich více, ale může to být i zástupce ředitele nebo přímo ředitel,“popisuje návrh novely mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Rádce vždy a pro každého
Podle lektorky a ředitelky základní školy Bohumila Hrabala v Praze Ireny Trojanové je nedostatek učitelů pražským specifikem.
Nový systém spolu s větším finančním ohodnocením by měl mladé lidi k oboru přilákat. „Novela je zatím hudba budoucnosti. U nás to řešíme týmovou spoluprací. Kolegyně angličtinářka radí nováčkovi z hlediska výuky, jiný kolega mu vysvětluje elektronickou třídní knihu a já mu radím, jak má komunikovat s rodiči a dělat třeba třídní schůzky,“popisuje chod školy Trojanová.
Proces zapracování není sjednocený, a tak si ho každá škola organizuje po svém. Podle ředitelů je problém i v nedostatku peněz, které by uvádějícího učitele zaplatily.
„U nás dostane každý nováček svého uvádějícího učitele, který mu za příplatek pět set korun měsíčně po dobu půl roku ukazuje, jak to ve škole chodí. Relativně to funguje, máme s tím pozitivní zkušenost. V opačném případě by se v tom strašně plácal,“říká ředitelka pražské základní školy K Milíčovu Alena Červená.
Podle Trojské zatím legislativa na uvádějícího učitele vůbec nemyslí. Začínající učitelé by také potřebovali mít snížený úvazek, aby se mohli chodit dívat na výuku kolegů přímo do tříd. K penězům školy podle ní potřebují i čas a prostor na pořádné zaučení.
Ministerstvo školství ale doufá, že mu novela pomůže získat více peněz ze státního rozpočtu, které budou vyhrazeny na práci uvádějícího učitele.
Co s administrativou a rodiči
Podle Trojanové systém nepřipravuje budoucí učitele na to, co přijde po škole.
Pouze minimum učitelů nastupuje do praxe ze školy a řada z nich ještě v průběhu školního roku z praxe odchází. „Jsou relativně dobře připraveni didakticky, ale v rámci vyučovací hodiny nejsou připraveni na práci s žáky s individuálními potřebami. S nadanými žáky, s žáky s podpůrnými opatřeními nebo poruchami chování a na práci s asistentem,“říká Trojanová.
Dodává, že rozdíl mezi nástupem do běžného zaměstnání a školství je v tom, že začínající učitel nemá čas na klidné zapracování, ale musí jít hned do třídy, kde dostane na starost třídnictví, dvacet pět dětí a jejich rodiče. „Na co nejsou začínající učitelé absolutně připraveni, je administrativa a rodiče dětí. Musí komunikovat s agresivními rodiči nebo těmi, kteří jsou z nějakého důvodu nespokojeni s výukou,“říká Trojanová.
Podle ní nejsou hlavním důvodem k odchodu nováčků děti ani plat, ale problémy související s administrativními úkoly učitelů. Ředitelé se shodují, že se začínajícím učitelům snaží práci všemožně ulehčit, ale často to nestačí.
Průzkum také ukázal, že si nováčci v oboru nejčastěji nevědí rady s kázeňskými problémy dětí. Potřebu pomoci s těmito problémy pociťuje 72 procent učitelů základních, 48 procent učitelů středních škol a 33 procent těch, kteří pracují ve školkách. Další nejčastější dotazy nových učitelů se týkají hodnocení žáků nebo reflexe vlastní práce.