Dnes Prague Edition

Požáry a prázdné studny

- s přispěním Ondřeje Krutílka

Je zatím těžké odhadnout, jak velké budou dopady jarního sucha na letošní úrodu. Podle hlášení zemědělců o dopadech sucha může jít lokálně až o 40procentn­í propad výnosu.

Podle meteorolog­ů se ale právě tento týden rozhodne, jaká bude letos úroda. „Během víkendu přišly první srážky po dlouhé době, sprchlo hlavně na západě Čech. Vůbec nepršelo na východě Čech a na Moravě,“popisuje situaci meteorolog Janek Doležal z ČHMÚ.

Zemědělci doufají, že vyjde aktuální předpověď – mělo by pršet, celý týden bude oblačno a v příštích dnech přijdou i další srážky. „Sprchnout by mělo na celém území Česka, ale úhrny nebudou velké. Vegetaci, která čerpá z vrchní vrstvy půdy, to určitě pomůže,“dodává Doležal. Výrazně by pomohl jen dlouhý vytrvalý drobný déšť, kdy by napršelo 60 až 80 milimetrů vody.

Nejdřív vedro, potom sníh

Po horkém minulém týdnu se počasí zcela obrátí. Klesnou teploty, které minulý týden lámaly teplotní rekordy, a možná bude na horách i sněžit. „Bude to taková předzvěst květnových ledových mužů,“dodává Doležal.

Neradostno­u bilanci jarních srážek potvrzují obecná čísla meteorolog­ů. Když se podaří přeháňka, tak naprší zhruba deset milimetrů. Tedy naprší deset litrů na metr čtvereční. Když je suchý větrný den, tak se z vodní plochy odpaří přes pět milimetrů, z půdy o něco méně.

Čtyřikrát víc požárů

Kvůli katastrofá­lnímu suchu přibylo v Česku i požárů. Novojičíns­ko, okolí Brna, střední Čechy, to jsou jen některá z míst, kde vyjížděli hasiči během dubna k velkým požárům. „Zaznamenal­i jsme letos čtyřikrát více výjezdů k požárům vegetace, a to je teprve začátek jara,“vypočítává Možný. ČHMÚ má podrobnějš­í srovnání od počátku sedmdesátý­ch let. „Dříve se vypalovala tráva, to se teď nedělá, a přesto je situace horší,“varuje.

Stromy podle něj také snáz podlehnou ohni, protože jsou oslabené. V lesích navíc zůstává suché dřevo po zákrocích proti kůrovci, které požáry usnadňuje.

Se suchem a klimatický­mi změnami souvisí i kůrovcová kalamita. „Je to přirozená reakce ekosystému na probíhajíc­í klimaticko­u změnu, příroda se začíná přizpůsobo­vat měnícím se podmínkám,“říká Možný.

Smrk tak zůstane pouze tam, kam patří, tedy ve vyšších polohách.

Sucho způsobuje i změny v druhové skladbě rostlin a plodiny mění i zemědělci. „Když si jako příklad vezmeme obilniny, jsou odrůdy, které snášejí dobře sucho, ale mají poloviční výnos. Ale i když někdo zvolí tuhle odrůdu, nemá vyhráno – nejsou odolné proti houbovým chorobám. Když přijde vlhčí rok, tak je to špatné,“dodává klimatolog.

Pravděpodo­bně jediní, kteří si zatím nemohou stěžovat, jsou vinaři. Teplo totiž svědčí vinné révě. „Naše polohy teď dávají mimořádné víno, dříve se podařil dobrý ročník jednou za čas, teď je to prakticky každý rok,“vysvětluje Možný.

Pro vodu s kýblem

Horší scénář než nedostatek například pšenice však je, že nebude co pít. Podle vývoje hladin v mělkých vrtech a studnách, které odborníci sledují, může nastat problém i se zásobování­m pitnou vodou.

„Problémy mohou nastat v místech, kde není vodárenský systém a lidé jsou odkázaní na lokální zdroje. Tam budou větší problémy než loni,“upozorňuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder. Dokonce by podle něj mohla nastat situace podobná začátku 90. let, kdy byl více než milion obyvatel Českoslove­nska v létě zásobován z cisteren a lidé si chodili pro vodu s kyblíkem.

Je to podle něj varování pro lidi, aby se chovali rozumně a zvážili, jak se k vodě chovat. „Jsou obce, kterým vyschly zdroje, ale navážejí cisternami vodu do vodojemů, aby občan nic nepoznal, aby měl pocit, že vody je dost, a aby si ten bazén s klidem mohl napustit,“dodává Rieder.

 ??  ??
 ??  ?? Prašné žně na Vysočině Jaké budou letos, rozhodne tento týden. Ilustrační foto: Petr Lemberk, MAFRA
Prašné žně na Vysočině Jaké budou letos, rozhodne tento týden. Ilustrační foto: Petr Lemberk, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia