V Římě kolabuje veřejná doprava
Obyvatelé italské metropole si zvykli sledovat hořící autobusy či nehody v metru. Zadlužená radnice ale neví co s tím, nemá na nápravu peníze.
ŘÍM Vypadalo to jako dramatická scéna z teroristického útoku. Autobus římské linky číslo 69 zachvátily na rušné obchodní třídě Via del Tritone mohutné plameny, následovala hlasitá exploze.
Byla to však nehoda, už devátá taková v římské veřejné dopravě během jediného roku.
Pasažéři z hořícího autobusu prchli a nikomu se nic nestalo.
Nedávný incident ale ukazuje, že s dopravou v italské metropoli opravdu není cosi v pořádku.
„Řím je snad jediná evropská metropole, kde autobus hlasitě exploduje uprostřed města a nikoho ani nenapadne v tu chvíli myslet na teroristy,“komentoval to novinář listu La Repubblica. „Každý ví, že zase selhala technika.“
Padající pasažéři
Cestující už se dopředu bojí, sotva se před nimi rozevřou dveře, ani muži za volantem autobusu nejsou v klidu. „Řidičům prostě nezbývá než se modlit, aby se nic nestalo,“prohlásil Claudio De Francesco, regionální představitel odborů.
Není to jediná potíž římské veřejné dopravy. Pověstnými poruchami trpí třeba i eskalátory v metru.
Loni na to doplatil fotbalový fanoušek ruského týmu CSKA, kterému po nehodě v metru museli zčásti amputovat nohu, další tři desítky lidí se zranily, když se eskalátor nečekaně prudce rozjel. Vedle toho už se Italům jeví častá zpoždění či poruchy dopravních prostředků jako pouhé banality.
Všechny nehody mají společného jmenovatele. Velký nedostatek peněz. Město Řím má dluhy v hodnotě 13 miliard eur a pro veřejnou dopravu muselo zavést režim řízené správy.
Římská radnice, v jejímž čele stojí starostka Virginia Raggiová, odhalila obrovskou díru ve veřejných financích. Raggiová, nominovaná za protestní stranu Hnutí pěti hvězd, usedla do čela radnice s velkou slávou, jako historicky první žena v této pozici.
Dnes už ale jen vzpomíná, jak se na ni rychle valí jeden problém za druhým. Loni v listopadu se pokusili politici řešit trable dopravy referendem. Zeptali se Italů, zda chtějí předat veřejnou dopravu do soukromých rukou. Ale neuspěli. Zájem byl chabý, takže servisní organizací i nadále zůstává společnost ve státních službách.
Místo peněz niklové kabely
Městská kasa je stále prázdná. Příčiny neuspokojivého stavu ilustruje i jeden obzvláště křiklavý případ z poslední doby.
Jeho hlavním hrdinou je Giovanni Calabro, obchodník s niklem. Římské radnici dlužil 55 milionů eur, a když prohrál soud a měl částku uhradit, podařilo se mu s předcházejícím vedením radnice dohodnout smírné řešení.
Předal městu jako náhradu 200 kilometrů niklových kabelů. O ty ale nikdo nestojí a nedaří se je prodat, takže Řím na celém sporu rozhodně nevydělal.
„Vypadá to možná zábavně, ale ukazuje to na laxní přístup, s jakým byly vedeny finance naší metropole,“řekla k tomu Raggiová.
Její potíže prohlubuje celkově slabá kondice italské ekonomiky. Itálie byla spolu s Řeckem jedinou zemí eurozóny, kde loni státní dluh vytrvale rostl. V případě Itálie činí 132 procent hrubého domácího produktu. Italští koaliční partneři, Hnutí pěti hvězd a euroskeptická Liga, se snaží situaci společně řešit. Ale jde to ztuha. Shodli se, že je třeba restrukturalizovat zadlužení metropole, aby se město vyhnulo finančnímu krachu.
Vztahy mezi oběma partnery ale nejsou dobré. Matteo Salvini, italský ministr vnitra a šéf Ligy, podmiňuje pomoc Římu slibem, že podobné pomoci se dočkají také ostatní italská města, která se ocitla v potížích. Hnutí starostky Raggiové je v pozici slabšího partnera a nemá moc na vybranou, v zájmu své starostky patrně ustoupí.
Útěchou pro obyvatele italské metropole může být v těžkých časech skutečnost, že problémy s financováním nejsou pro Řím nic nového. Už před tisíci lety, v dobách antiky, se pohybovala římská říše ve spirálách zadlužení. Jak se republika měnila v císařskou autokracii, finanční situace centra impéria se stávala neúnosnou. „Rozsáhlé sociální výdaje a bonusy se stávaly normou a podkopaly nakonec zdraví římských financí,“napsal ekonom Howard Kershner. Žádný teror, porucha