Městská příroda rozmanitostí pomáhá zvěři
HOSTIVAŘ Milovníci ptáků se o víkendu sešli v Hostivařském arboretu v rámci akce City Nature Challenge. Projektu se účastní kromě Prahy dalších 161 měst z celého světa. Chtějí totiž ukázat, že městská příroda je bohatá a rozmanitá. Soutěžící zaznamenávají do fotoaplikace pozorované rostliny a živočichy ve svém okolí. Zvítězí město s nejrozmanitější krajinou a s nejvíce zaznamenanými druhy.
Národní muzeum, které projekt zaštiťuje, se tímto způsobem snaží v Pražanech probudit větší zájem o okolí. Vyfocené živočišné druhy i rostliny dokáže zmíněná aplikaci iNaturalist automaticky rozeznat a pojmenovat, čímž účastníky i učí.
Už na začátku soutěže Praha získala ocenění za nejlepší pozorování dne fotografií, na které kavky obecné sbírají materiál na stavbu hnízda přímo ze hřbetu bizona v trojské zoo. V rámci akce připravilo muzeum i program, který má pomoci přírodu lépe poznat.
Lepší prostředí než na Vysočině
Vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea Jaroslav Cepák třeba ukázal, že se některým živočichům žije lépe v Praze než jinde v Česku. Díky různorodému porostu, který jim svědčí a který třeba na Vysočině chybí. „Největším problém krajiny je současné zemědělství. Ostré přechody mezi posečenou loukou a lesem brání vzniku vhodného prostředí pro ptactvo, jako jsou třeba plevely, meze nebo mozaiky,“popisuje Cepák.
A zatímco z toho důvodu některé druhy ptactva jinde pomalu ubývají, ve městě se jim dobře daří. „Městská krajina je dostatečně různorodá. Spousta našich dobrovolníků, kteří ptactvo kroužkují, je i aktivních v ochraně přírody. Vysvětlují majitelům pozemků, jak má prostředí co nejlépe vypadat, aby bylo pro ptáky vhodné,“vysvětluje Cepák.
Pražské různorodé prostředí svědčí i ostatním živočišným druhům. V Hostivařském arboretu se vyskytuje třeba vzácná vosa žahalka blanokřídlá, oproti tomu Petřín přitahuje ve velkém počtu zajíce.
„I když krajina třeba na Třeboňsku vypadá na pohled dobře, pro živočichy zase tak vhodná není. Rybníky jsou po okraj naplněné kapry, takže pro ostatní druhy není místo. Stejné je to i se zajíci, kteří díky posekaným loukám ztrácejí životní prostor,“říká Cepák. V Praze je podle něj diverzita větší, někde je porost posekaný a jinde ne, což je právě pro zmíněné druhy vhodné.
Pravidelné kroužkování, díky kterému mohou odborníci ptactvo sledovat, zajišťuje v Česku asi 450 dobrovolníků. Tímto způsobem označí přibližně 250 tisíc jedinců ročně. Díky označení pak odborníci vědí, jak se kterému druhu daří. Pokud pták kroužek ztratí nebo zemře, nálezce ho může poslat zpět kroužkovací stanici.
Odborníci z pražské stanice sledují i chování ptáků ve volné přírodě a jejich rozmnožování. I když jsou ptáci sociálně monogamní, tak zvlášť pěvci své sexuální partnery mění. „Od roku 2009 děláme výzkum v kolonii vlaštovek v jižních Čechách a zhruba třetina mláďat je mimopárová. Pro samici je nejvýhodnější mít co největší genetickou diverzitu. Samec zase nechce krmit mláďata souseda, proto mají i přírodní mechanismy, jak si samici ohlídat,“říká Cepák.
Jedním ze způsobů je použití výstražného pokřiku varujícího před příletem dravce, i když reálné ohrožení nehrozí. Používají ho především po ránu, kdy se většina druhů nejčastěji páří.
Největší problém krajiny je současné zemědělství. Brání vzniku vhodného prostředí pro ptactvo.