V létě budeme chodit pro vodu s kbelíkem
Česko zažívá už pátý rok sucha za sebou a je možné, že letos nastanou potíže se zásobováním vodou, říká šéf ČHMÚ Mark Rieder.
Stejně jako se klimatické změně přizpůsobuje příroda, musíme se podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera přizpůsobit i my. Musíme změnit hlavně naše chování k vodě.
Včera se v celé republice po dlouhé době rozpršelo, jenže sucho je pořád. Proč u nás neprší dost?
V posledních letech došlo ke změně takzvaného tryskového proudění a dochází k jinému rozmístění tlakových útvarů než v minulosti. Proto k nám míří jiné proudění vzduchu, než standardně přicházelo. A netýká se to jen deště, koneckonců to vede i k tomu, že počasí je větrnější než v minulosti. Přichází více vichřic. Je otázka, zdali tyto změny v systému už představují projev globální klimatické změny.
Máme si zvykat, že budou větší a větší tepla?
Přirozená variabilita tu byla vždy, přicházela i suchá období, to není nic nového. Sucho, které tu vládne teď, se však liší od těch zaznamenaných. Bývala dvou- či tříletá, od roku 1989 do 1993 dokonce čtyřletá, jenže teď už jde o pětiletá. A nikdy tu tak dlouho nepanovaly třicítky. Teď tu však máme o stupeň dva více než v minulosti. Je to výkyv v průběhu probíhající klimatické změny.
Je to přirozený cyklus, nebo za to může člověk?
Argumenty, že lidská existence na to má vliv, jsou podle mě nezpochybnitelné. Někteří se to snaží vyvrátit, ale většinou jde o lidi bez odborného vzdělání, odborného základu. Když se podíváte na vývoj koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu, což je hlavní skleníkový plyn v atmosféře, nárůst je opravdu dramatický a přesně odpovídá nárůstu teplot. A to se bavíme o historicky velmi krátkém období, od nástupu průmyslové revoluce, tedy přibližně sto padesát let nazpátek. Ten raketový růst je jasný argument, že lidská společnost má na klima vliv.
Je šance, že se negativní dopady, které mají na svědomí lidé, nějak eliminují?
Těžko říct. Viděl jsem sociologický průzkum, jak Češi vnímají klimatickou změnu, a bylo to nesmírně zajímavé. Lidé ji považují za problém, vědí, že je potřeba snížit emise, hledat obnovitelné zdroje. Jenže zároveň říkají: nějak to vyřešte, ale hlavně nezvedejte cenu za elektřinu, za teplo, za vodu... Prostě to za mě vyřešte, já vím, že tu problém je, ale ať to nemá dopad na můj standard života, na komfort, na který jsem zvyklý. To jsou věci, které jdou proti sobě, nejde to vyřešit tak, aby se to lidí nedotklo. Každý z nás včetně mě by měl něco dělat, aby se emise snažil snižovat.
Zažíváme pátý suchý rok za sebou, bude do budoucna podobných let přibývat?
Když se podíváme na modely vývoje změny klimatu, je tam pro Česko jedna dobrá a jedna špatná zpráva. Napřed ta dobrá: roční srážkové úhrny zůstanou stejné. Třeba v jižní Evropě bude pršet výrazně méně. Špatná zpráva je, že srážky spadnou během kratšího chladného období od listopadu do února, a naopak se prodlouží suchá teplá období od března do října. Řekl bych, že co tady vidíme poslední roky, přesně potvrzuje tyto modely. To klade větší nároky na zadržení vody.
Lze srovnávat letošní rok s tím loňským?
Když se podíváme, jak se rozvíjí sucho, a je jedno, jestli jde o půdní, nebo hydrologické, tak letošní nástup je ještě horší než loňský. Dá se to sledovat měřením vlhkosti v půdě, měřením průtoků v řekách, měřením hladin podzemních vod. A koneckonců také na vývoji vegetace. Třeba pěstitelé chřestu na Mělnicku říkají, že sklízejí o dva týdny dříve než loni. To nejlépe ukazuje změny. Na plodinách, které reagují na počasí, se dají pozorovat nejlépe.
Klima se dá měřit i na chřestu?
Je tu celosvětový trend opouštět měření různých specifických fyzikálních nebo chemických věcí a spíše se zabývat tím, jak se to projevuje ve společenství. Pokud jde o počasí, budeme nadále měřit to, co sledujeme, ale víc poroste význam sledování sekundárních projevů počasí, třeba jak v závislosti na počasí nastupují jednotlivé fáze u rostlin.
Mluvíme tu o suchu. Kam se ztratila voda z hor? Vždyť letos byl, co se sněhu týče, nadprůměrný rok.
Doplnily se nádrže, to je skvělá zpráva. Jejich role v období sucha je velmi významná. Když se podíváme na průtoky v tocích, tak v březnu byly vyšší než loni, což způsobilo tání sněhu. Jakmile však sníh odtál, dubnové průtoky jsou výrazně nižší než před rokem. Voda, kterou jsme nezachytili v nádržích, odtekla nenávratně pryč. To je úděl téhle země, žádná voda k nám nepřiteče, musíme hospodařit jen s tou, která spadne z nebe.
Existuje nějaké řešení, jak suchu předcházet?
Neexistuje žádné univerzální řešení, jak suchu předejít. Nestačí jen prohlubovat vrty a studny, ale i spojovat vodovodní systémy. Jestli někdo říká, že tomu pomohou jen a pouze mokřady, je to stejný nesmysl, jako když někdo říká, že pomohou jen a pouze nové nádrže. Vždy musí jít o kombinaci vhodných opatření, která budou odpovídat potřebám a charakteru krajiny. Třeba na Rakovnicku, kde je srážkový stín, nemá smysl budovat mokřady, protože tam voda prostě není. Tam je potřeba stavět nádrže, aby bylo možné vodu zadržovat a aby bylo čím zavlažovat a takzvaně nadlepšovat vodu v tocích.
Proč je tak důležité nadlepšovat průtoky v tocích?
Co my lidé vyprodukujeme, odchází přes čistírnu odpadních vod, která to vyčistí. Nicméně, pořád je to pouze odpadní voda a ta se vypouští do toků, takže je zapotřebí ji ředit, aby nám v řekách netekly jen odpadní vody.
Proto v létě nádrž Orlík více vody vypouští, než do ní přiteče, aby pod Prahou nebyla Vltava plná odpadní vody?
To platí nejen u Prahy a Vltavy, ale i u méně vodních toků. Je to vidět na všech tocích, které není jak nadlepšovat, třeba Berounka a Sázava. Tam totiž nejsou nádrže.
Podle vývoje hladin v mělkých vrtech nastanou problémy, kde není vodárenský systém větší než loni. Jestli se urodí, nebo neurodí, je nepříjemné, ale není vyloučené, že budou potíže se zásobováním obyvatelstva vodou. Stav v mělkých vrtech je na většině míst silně až mimořádně podnormální, to jsou dva nejhorší stupně. Můžeme se vrátit na přelom 90. let, kdy bylo více než milion obyvatel během léta zásobováno z cisteren. Chodilo si pro vodu s kbelíkem. Nedivil bych se, kdyby se letos stalo něco podobného.
Chováme se přece k vodě lépe, obnovují se rybníky, chytá se dešťovka.
Letošní sucho představuje varování pro lidi, aby se chovali k vodě ještě lépe. Bavil jsem se na chalupě s řemeslníky, všichni mi říkali: Máme sudy pod okapy. Ale lidé si pořád neuvědomují, kolik by toho bylo potřeba udělat. Jsou obce, kterým vyschly zdroje, ale naváží cisternami do vodojemů, aby občan nic nepoznal, aby měl pocit, že vody je dost, a aby si ten bazén s klidem mohl napustit. A navíc, obce často lidem vody dotují, koncovou cenu schvalují volení zástupci a ti si nechtějí voliče rozčílit tím, že jim zdraží vodu.
Je rozdíl mezi vnímáním na venkově a ve městě. Voda z kohoutku teče, tak si její nedostatek lidé ve městech neuvědomují. Příkladem může být třeba Želivka, která zásobuje Prahu a Středočeský kraj. Spotřeba oproti normálu se zvýšila z 80 milionů na 88 milionů kubíků. Vypíjíme vodu, která patří přírodě.
Na každé zahrádce stojí bazén, podle nějaké statistiky jich tu je po Francii nejvíc na světě na počet obyvatel. Myslím si, že je to zvěrstvo. Pokud si do něj necháte přivést vodu cisternou, budiž, ale pokud je to v malé obci napojené na lokální zdroj, tak si jeden napustí bazén a zbytek vesnice nemá co pít. Nezdá se to, ale jeden bazén je dost kubíků pitné vody.