Růst minimálních mezd zaměstnanosti neuškodil

Další růst je bezpečný, pokud si mzdové dno udrží vazbu na průměrnou mzdu.

Skokový růst minimální mzdy zaměstnance na pracák neposlal. To je závěr studie ekonomů z akademického pracoviště IDEA CERGE-EI, která zkoumala její prudký nárůst během nedávné doby.

„Naše odhady ukazují, že nárůsty v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější dopad na zaměstnanost. Zároveň měly pozitivní efekt na růst mezd nízkopříjmových,“uvádí studie. Má na mysli mzdy lehce nad minimem.

„Díky nárůstu minimální mzdy rostly nízkopříjmové mzdy aspoň o jeden procentní bod navíc, tedy tři místo dvou procent,“dodává expert na ekonomii práce a spoluautor studie Štěpán Jurajda. Minimální mzda tak přispěla k růstu odměn zejména u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků nejčastěji v ubytování, pohostinství a v realitních službách. Pod studií jsou podepsaní také ekonomové Jakub Grossmann a Vladimír Smolka.

Jedinou výjimkou, kdy měl podle ekonomů růst pozorovatelný dopad do zaměstnanosti, bylo hned první navýšení o pětistovku v roce 2013. „Jedním z možných vysvětlení je, že zaměstnavatelé předem reagovali i na další očekávaná navýšení

minimální mzdy,“uvádí studie. Jurajda připouští i další vysvětlení – doznívání recese, ekonomika v daném roce klesla o 0,9 procenta.

Mělo podle něj rychlé navyšování minimální mzdy nějaký efekt na vyplácení mezd načerno? „Na to měla jistě silný vliv exekuční katastrofa, kterou stát nechal dopadnout na velkou část populace a vytlačuje ji tak z trhu práce,“říká Jurajda. Lidé v exekuci v řadě případů dostávají minimum a zbytek jde nezdaněný bokem – to aby příjem ochránili před exekutorem.

Na druhou stranu se pozitivní efekt pro příjmy státu projevit mohl. „Je možné, že navyšování minimální mzdy vede v některých odvětvích k převodu obálkových výplat na výplatní pásky,“soudí Jurajda.

Přetahovaná o příští rok

Rekordně rychlý nárůst mzdového dna v loňském a letošním roce dohromady o 2 350 korun už ekonomové nestihli do studie zahrnout. Za posledních sedm let se zvýšila minimální mzda o dvě třetiny. A tlak odborů na další navyšování zákonného minima pokračuje.

Pro příští rok požadují skok o rekordních 1 650 korun na 15 tisíc. Jenže aktuálně dochází k poklesu ekonomického růstu. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý varoval, že takové přidání by ohrozilo zpomalující ekonomiku. Podle zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy by navýšení nemělo přesáhnout pět procent, tedy 700 korun. Odbory argumentují tím, že česká minimální mzda patří k nejnižším v EU.

Co by další skok minimálních mezd se zaměstnaností udělal? „Na základě našich odhadů nelze vyvozovat, že další navyšování také nebude mít (zanedbatelné) dopady na zaměstnanost,“uvádí studie.

Podle Jurajdy samotné zvyšování minimální mzdy nevadí tolik jako nejistota, na čem se dohodne tripartita na svém jednání. „Předpověditelnost vývoje minimální mzdy je pro podnikatelské prostředí důležitější než její přesná úroveň,“soudí výzkumník. Studie podle něj říká, že vliv na zaměstnanost je malý, pokud se navyšování drží hladiny 40 procent průměrné mzdy. Průměrná mzda v Česku za celý rok 2018 stoupla na 31 885 korun. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců nicméně na tuto částku nedosáhnou. Aktuální minimální mzda činí 41 procent poslední známé průměrné mzdy.

Minimální mzdu v Česku bere asi 150 tisíc lidí a spolu s ní pokaždé roste také takzvaná zaručená minimální mzda. To je zákonem předepsaná odměna pro různý stupeň kvalifikace pracovníků v různých povoláních – sahá od spodních 13 350 do 26 700 korun. Jaký vliv měl růst zaručené mzdy na zaměstnanost, studie nezkoumala, neexistují k tomu potřebná data.