Invaze platebních terminálů
Platby kartou i u drobných živnostníků? Velká část z nich o ně nemusí stát, ukazuje průzkum
Češi se rychle naučili pípat bezkontaktními kartami. Ve velkých obchodech už jimi zaplatí skoro všude, v menších provozovnách či u řemeslníků však musí zpravidla „postaru“zašustit či zacinkat hotovostí. Plán, jak mezi ně terminály dostat, už existuje. Jenže není úplně jisté, že je to všechny nyní osloví.
Jak ukazuje exkluzivní průzkum, který pro MF DNES mezi čtyřmi stovkami malých a středních podnikatelů provedla ČSOB, více než tři čtvrtiny z nich o pořízení platebního terminálu vůbec neuvažují. Nejčastěji proto, že neoperují ani s hotovostí, používají pouze platby převodem. Často však také tvrdí, že je jeho provoz příliš nákladný.
„Musíme platit poplatky, a tím se snižuje naše marže. Ne vždy platí, že se zákazník nedívá na účet a objedná si dvakrát víc, než kdyby platil za hotové,“říká jednatel společnosti Obaly Vysočina Jiří Ťupa. „Poplatky se blíží marži. Nevyděláme nic, vydělají ti, co nám platební terminály poskytli,“dodává majitel firmy DK1 Daniel Kozel.
Z oslovených malých podnikatelů využívá terminály 18 procent, dalších pět procent si ho chce pořídit. Jako hlavní důvody k jeho pořízení zmiňují v průzkumu přání zákazníků a snížení zátěže při manipulaci s hotovostí. A také rychlejší placení a lepší evidenci plateb. „Lze bez toho dnes žít? Bezhotovostní platba, menší zodpovědnost zaměstnanců, jednodušší kontrola, jednodušší systém pro zákazníky,“uvádí Dagmar Smrčinová z prodejce laserů a CNC strojů 4ISP.
Plán dostat mezi živnostníky terminály v první verzi počítal s tím, že by je mohli obdržet zdarma. „Ukazuje se, že věci ‚zadarmo‘ moc nefungují. Zjistili jsme, že živnostníkům až tak nevadí jednorázový náklad, řeší spíše poplatky za platby,“říká šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Návrh, který chce svaz spolu s dalšími institucemi představit během několika týdnů, bude počítat „jen“se slevou na pořízení terminálu. A zároveň s výrazným snížením nákladů na přijímání plateb kartami po dobu prvních dvou či tří let, aby si na terminál zvykli a nestrčili ho do šuplíku. Dnes živnostníci obvykle platí podle celkového objemu transakcí mezi jedním a dvěma procenty z každé platby.
Prouza odhaduje celkové náklady na 150 milionů korun během následujících tří let. Byť se za iniciativu postavilo i ministerstvo průmyslu, půjdou z kapes karetních asociací. Zhruba dvě třetiny mají jít na finanční úlevy. A třetina na propagaci vůči podnikatelům i veřejnosti.
„Obchodníkům chceme ukázat, že lidé kartou utratí o 18 procent víc než při platbě hotovostí. Tedy že na pořízení terminálu vydělají. A zákazníkům zase říci, že kartami se dá platit i u drobných podnikatelů. Dnes totiž automaticky vytahují hotovost. A obchodníci pak říkají,
že od nich nikdo platbu kartou nechce,“říká Prouza.
Nicméně i banky potvrzují zájem firem přijímat co největší množství platebních metod. „Jedná se o terminály v rámci kamenných prodejen, mobilních provozoven, ale také o platební bránu a platební řešení pro internetové obchody, které si zakládá čím dál tím více podnikatelů. Firmy si tím zvyšují své obraty,“říká manažer ČSOB Martin Štýber.
Pro karetní asociace je vzorem Polsko, kde mohou podnikatelé, kteří zatím přijímali jen platby v hotovosti, od loňského ledna získat terminál na rok zdarma. Po tuto dobu neplatí ani žádné poplatky za transakce. „V Polsku to přispělo k pozitivnímu vnímání karet mezi řemeslníky. A pochvaluje si to i stát, protože to přispívá k omezování šedé ekonomiky,“říká šéf společnosti Mastercard Miroslav Lukeš.
Podle něj poroste zájem i mezi českými řemeslníky a živnostníky. A to v souvislosti s dalšími vlnami elektronické evidence tržeb, které se jich dotknou. I s tím, jak se bude postupně digitalizovat jejich práce.
Vzhledem k tomu, že drobní podnikatelé nebudou na terminálu „točit“miliony každý měsíc, čeká Lukeš spíše nepřímý dopad na svůj byznys. „Zvedne to komfort pro držitele karet, nebudou muset přemýšlet, zda vybírat hotovost. Budou moci zaplatit komukoliv,“říká. Podle něj je potenciál zhruba 100 tisíc nových terminálů během tří až čtyř let.
Podle Sdružení pro bankovní karty bylo v Česku ke konci loňského roku 199 tisíc terminálů. A už nyní se ukazuje, že lidé platí kartou rok od roku víc. V roce 2017 byl celkový objem karetních transakcí u obchodníků 540 miliard korun, v roce 2018 už to bylo téměř 700 miliard.
Lidé platící kartou utratí o 18 procent víc než při platbě hotovostí.