Hrát Yesterday není žádná ostuda
Kronos Quartet desítky let boří představy o smyčcových tělesech. Představí se na Colours of Ostrava.
OSTRAVA Americký Kronos Quartet hraje moderní vážnou hudbu a inspiraci čerpá i z exotických kultur. Po telefonu odpovídal jeho zakladatel David Harrington.
Kronos Quartet hraje především moderní vážnou hudbu, skladatelé vám ji píší na míru. Hráli jste někdy „klasickou“klasiku, jako je Mozart nebo Beethoven?
Máme tolik vlastních nápadů, že stará muzika není na pořadu dne. Takže ne. Věřím, že jsou lidé, kteří ty tradiční skladby zahrají lépe. A já jim je s radostí přenechám.
Šokovalo lidi, když jste nahráli píseň Purple Haze od Jimiho Hendrixe?
Hodně lidí to překvapilo, asi i šokovalo. Předtím se zdálo, že něco takového není možné. Nebo že by skupina jako ta naše hrála hudbu z Egypta či Demokratické republiky Kongo.
Takže nemáte žádné hranice?
Ale máme! Každý život je nějak dlouhý a den má jen čtyřiadvacet hodin. Navíc si nikdo nedovedeme představit, co bude za pár let možné. Takže ty hranice se mění.
Hráli jste s řadou populárních umělců. Jak na vás narazil třeba David Bowie?
Myslím, že zrovna on používal naši verzi Purple Haze jako intro na koncertech. Poslouchal všechnu možnou muziku a inspiroval se jí podobně jako my. Hráli jsme s ním v Carnegie Hall a bylo to moc příjemné.
Paula McCartneyho jste doprovázeli živě v Yesterday. Kdosi pod to video na YouTube napsal, že to byl velmi nevyužitý potenciál Kronosu...
Já myslím, že doprovod v Yesterday byl pro miliony lidí první smyčcový kvartet, který kdy slyšeli. A že tu skladbu zná víc lidí než kterýkoliv jiný kvartet v historii. Takže to rozhodně nevnímám tak, že bychom se zaprodali. McCartney je mimochodem také neskutečně inspirativní profesionál. Vůbec nám nepřišlo, že bychom hráli s někým z jiné branže, nebylo na tom nic podivného.
Kronos Quartet je na scéně šestačtyřicet let. Označil byste ho za legendární?
To fakt nevím. Hrajeme hudbu, která nás zaujme, děláme to nejlépe, jak dovedeme, děláme to už dlouho a je to pro nás čím dál větší zábava. Ale takovým termínem si tedy nejsem jistý.
Bál jste se, že by se publiku váš koncept nemusel líbit?
Od začátku v roce 1973 jsem věděl, že chci hrát s kvartetem, ale netušil jsem, jakých rozměrů to dosáhne. Že vznikne přímo pro nás přes tisíc skladeb, že budeme pracovat s tolika skvělými muzikanty. Je to pro mě pořád nádherné překvapení.
Skladatelé píší hudbu přímo pro vás. Podílíte se i na jejich vzniku, nebo mají volnou ruku?
Já osobně se podílím na tématech. Takže se skladateli spolupracuji hlavně před tím, než začnou psát. A potom se pokoušíme využít naše zkušenosti, abychom tvůrce třeba povzbudili v překonávání hranic.