Potíže s důchody se blíží
Zpráva strážců veřejných financí opět poukazuje na zhoršující se demografii
Zatím je to s financováním veřejných výdajů dobré, ale důchodový systém je zralý na změnu. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala svou v pořadí druhou zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Především kvůli stárnutí populace by veřejný dluh Česka v roce 2069 byl až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z modelového propočtu NRR za předpokladu, že se v současných daňových a výdajových politikách nic nezmění. První zpráva NRR loni v říjnu předpovídala při nejhorším scénáři vývoj dluhu až na 230 procent HDP. Letos činí
dluh 32,7 procenta HDP a v Evropské unii patří k nejnižším.
Veřejné rozpočty Česka jsou vlečené demografií, jejíž předpokládaný dlouhodobý vývoj nevypadá příznivě. Populace stárne a ve druhé polovině století (2059) ji bude spolutvořit 3,2 milionu lidí starších 65 let, většinou ekonomicky neaktivních. To je o třetinu více než dnes.
Kvůli tomu stoupnou výdaje státu na důchody a příjmy z daní a odvodů nebudou stačit. Porostou rovněž výdaje na zdravotnictví a na sociální dávky dlouhodobé péče.
Rada uvedla, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu nebo snížením důchodů (například nižší valorizací či „zhoršením“vzorečku pro výpočet nových důchodů) v poměru k průměrné mzdě. Případně by se také daly teoreticky snížit výdaje státu na jiné položky od obrany po financování obcí a tyto peníze přesměrovat do důchodového, zdravotního a sociálního systému.
Do důchodu později
Doporučení na zvýšení důchodového věku (nyní 65 let) vyplývá i ze speciální „zprávy o stavu v důchodovém systému“, kterou ministerstvo práce nyní poslalo do připomínkového řízení. Doporučující pravidlo říká, že by lidé měli v průměru strávit čtvrtinu života v důchodu. Vzhledem k prodlužování věku dožití by tak dnešní pětadvacátníci měli jít do důchodu až po 67. roce života.
Důchodový strop se podle zákona má každých pět let přezkoumávat, letos to bude poprvé. Zda se důchodový věk posune a jak, záleží pouze na politicích.
Z krátkodobého hlediska politici ještě potíže veřejných financí podle NRR při tvorbě státního rozpočtu nepocítí. To až po roce 2030, kdy začnou silné ročníky odcházet z ekonomicky aktivního života do důchodu. Rada nicméně upozorňuje na rizika dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí.
Každé vládě proto připomíná, aby při tvorbě rozpočtu myslela v delším horizontu, než je ten čtyřletý, volební. To proto, aby příští generace nemusely na poslední chvíli a radikálně řešit problémy spojené se stárnutím populace, jako jsou rostoucí výdaje na důchody, zdravotnictví a sociální služby.
Platí přitom, že čím dříve se s nepopulárními opatřeními, jako je postupné zvyšování důchodového věku, začne, tím mírnější bude dopad na jednotlivé populační ročníky.
Udržitelností důchodového systému by se měla logicky zabývat důchodová komise ministryně práce. Ta ale zatím řeší dílčí problémy, jako jsou nižší důchody žen nebo dřívější odchod do důchodu u fyzicky náročných povolání. „Věříme, že po prodiskutování těchto záležitostí se komise vrhne na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému,“říká předsedkyně NRR, ekonomka Eva Zamrazilová.
Na druhou stranu současná ekonomická bonanza spěje ke konci a s ní i výrazně zvýšený výběr daní a odvodů díky rychle rostoucím mzdám. „Letos nemůžeme rozhodně očekávat, že rozpočet dopadne výrazně lépe, než je naplánovaných 40 miliard korun,“předpovídá ekonom Jan Pavel, člen NRR. Vládě doporučuje nezvyšovat trvalé výdaje z rozpočtu a takové ekonomické stimuly si šetřit pro případ ekonomických otřesů typu tvrdého brexitu nebo obchodní války.