Zájem azylantů o EU znovu prudce vzrostl

BRUSEL Migrační krizi u evropských břehů zdaleka neodzvonilo, zdá se.

Podle čerstvých čísel Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) poprvé po třech letech zamířila křivka znázorňující počet žadatelů o azyl opět vzhůru.

Od letošního ledna do dubna ve srovnání s předchozím rokem počet azylantů do EU překvapivě narostl o patnáct procent. Neboli ze 179 000 žadatelů loni na současných 206 500. Sestupný trend posledních roků se tak podle bruselského listu Politico zase obrátil.

Mezi jednotlivými zeměmi stále vévodí žebříčku žadatelé ze Sýrie, jejich počet se ale o osm procent snížil na současných 20 392. Situace v zemi se uklidňuje, i když se stále bojuje o Idlíb, poslední provincii ovládanou radikálními islamisty.

Na druhé místo se nečekaně dostala Venezuela, země zmítaná vleklou vnitropolitickou krizí. Do Evropy dorazilo 14 257 žadatelů o azyl z této jihoamerické země. Pod autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem už tam dlouho klíčí nespokojenost. Ekonomika balancuje nad propastí, v zemi chybí základní potraviny.

Dosud druhý Afghánistán se svými 14 042 žadateli tak skončil až třetí.

„Je to pozoruhodný vývoj, Venezuelané se nikdy dříve takovou měrou nepodíleli na celkových počtech azylantů,“konstatuje nová zpráva EASO.

Žadatelé o azyl dorazili i ze západního Balkánu v čele s Kosovem a Albánií. Umožňuje jim to uvolnění vízového režimu, které mnohé země, například Nizozemsko, kritizují. Vadí jim nebezpečí, které představuje albánský organizovaný zločin.

„EU zůstává pod tlakem a tak to bude i v následujících desetiletích,“řekl v rozhovoru pro deník Die Welt ředitel evropské agentury Frontex Fabrice Leggeri. Je podle něj třeba více spolupracovat s členskými státy Unie a hledat řešení přímo v místech, odkud imigranti přicházejí. Třeba v libyjském Tripolisu. EU by podle něj neměla být ve vleku pašeráků lidí, kteří zneužívali záchranářské lodě operující ve Středozemí.