Druhou frontu si přál hlavně Stalin
Moderní historie, její výklady a paralely, se stala oblíbenou zbraní na politických kolbištích. 6. června Evropa nadšeně vzpomínala na vylodění spojeneckých armád v Normandii 1944. Nikdo však příliš nezmiňoval, že otevření druhé fronty v západní Evropě si přál především Josif Stalin, který svůj plán u prezidenta Roosevelta prosadil navzdory třetímu členu protinacistické Velké trojky, Winstonu Churchillovi, svému prvnímu spojenci proti Hitlerovi.
Po roce a půl, kdy Británie sama odolávala nacistické přesile, změnil Hitler v červenci 1941 taktiku a napadl Sovětský svaz. Stalin, který s Německem uzavřel v roce 1939 pakt o neútočení, prý byl šokován. Po týdnu mlčení však uvěřil realitě, povolal z gulagů generály a Sovětský svaz se začal účinně bránit. A tehdy Churchill prohlásil, že proti nacistickému Německu se spojí třeba s čertem, a zahájil jednání o válečné spolupráci.
USA v nejtemnější době stály stranou. Roosevelt čelil nevůli Američanů zapojit se do dalšího evropského konfliktu, jeho pomoc spočívala hlavně v dodávání, respektive prodávání válečné techniky. Vstup USA do války přišel až po bombardování Pearl Harboru v prosinci 1941 Japonci. Teprve tehdy vznikla Velká trojka, která řídila akce Spojenců.
Spory o to, která země se o likvidaci nacistického monstra zasloužila více, jsou nesmyslné. Ruští vojáci krváceli na východní frontě, američtí v Pacifiku, původně evropský konflikt zaměstnal celý svět. Stalin byl nucen načas pozastavit děsivé totalitní restrikce, obyvatelé mnohých oblastí Sovětského svazu se proti němu nespojili s německými vojsky jen proto, že nacisté se k obyvatelstvu chovali ještě hůře než komunisté.
Jak válka postupovala a nacistická totalita ztrácela sílu, zvětšoval se vliv té komunistické, což si brzy uvědomil právě Churchill. Snažil se Roosevelta přesvědčit, že Evropu je třeba osvobodit z jihu a ochránit Balkán a středoevropské země. Stalin naopak prosazoval frontu v západní Evropě, aby jeho vojska mohla postoupit co nejdál. Nemocný Roosevelt se přiklonil ke Stalinovu plánu, což možná mělo pro Evropu fatální důsledky.
Evropu od nacismu osvobodila vojska Spojenců. Evropu od komunismu osvobodil čas, který totalitu nahlodal a ukázal její neživotaschopnost. Oba režimy byly zrůdné a nelidské. A oba vyrostly na principech jednotného „správného“názoru a kolektivní odpovědnosti těch, kteří za svatou povinnost považují likvidaci společného nepřítele, ať mu říkají Žid, kulak či kapitalista. Braňme se totalitnímu myšlení. Ohrožuje nás totiž neustále.