Proč máme mobilům popřát dobrou noc

Kniha Milana Tesaře Volané číslo existuje je vlastně dost bláznivá. Vypráví ve dvou rovinách. Třináct „klasických“půvabných realistických povídek je propleteno se stejným počtem příběhů, jež se odehrávají v kavárně Kontakty. Do ní sjede po skluzavce telefonní číslo v momentě, kdy si je Pán mobilu neboli Stvořitel uloží do svého přístroje. Tam popíjí drinky míchané barmanem panem Červeným a čeká na moment, kdy si poté, co je někdo vytočí, bude moci nasadit kulicha spojení.

Příjemné a znepokojivé

Někdy asi čeká navždy nadarmo. Třeba čísla uložená panem Horníčkem, nejlepším pražským realitním makléřem, už nemají šanci. Od okamžiku, kdy jejich Stvořitel přišel díky panu Horníčkovi k bytu, není naděje, že by mu makléř ještě někdy zavolal. Tudíž: nebetyčná nuda. „Díváme se neprůhledným oknem v displeji a sníme o tom, jaké by to bylo spatřit velký svět,“povzdechne si číslo krásné Madly, asistentky agresivního politika. Do jiných částí mobilu mimo kavárny Kontakty nemají čísla přístup – i když se jim to někdy lichocením u barmana nebo drobným podvůdkem podaří. Takže třeba spatří záhadnou dívku Hlásku nebo proniknou do Galerie uložených snímků.

Volané číslo existuje je příjemné čtení, ale také lehce znepokojivé. Pusťme fantazii na špacír – kolik toho víme o tom, jak aparátky, bez nichž si většina z nás nedovede představit život, vlastně fungují, co se v nich děje?

Poslechněme tedy autorovo nabádání, neházejme mobily na zem a vůbec se k nim chovejme hezky. Třeba je můžeme před usnutím i pohladit a popřát jejich záhadnému obsahu dobrou noc. Že je to šílenost? Jistě, ale také poděkování za služby, které nám denně prokazují.

Volané číslo existuje Milan Tesař