Marie připlula do Prahy
Na „šífu“po vodě do metropole dorazily součásti jedinečného pomníku se špatnou pověstí – mariánského sloupu. Vrátit by se měl na své původní místo na Staroměstské náměstí.
STARÉ MĚSTO Palladiem země České se ve Staré Boleslavi dočkal požehnání mariánský sloup před svou cestou do Prahy. Říční dobrodružství týmu kameníků na několika desítkách kilometrů Labe a Vltavy a sérii zdymadel trvalo přibližně jedenáct hodin. Kolem 17. hodiny loď s rozloženým kamenným monumentem proti proudu dorazila na konečnou ke Karlovu mostu.
„Naložili jsme 250 dílů o váze přibližně 60 tun,“popsal náklad sochař Petr Váňa, který na obnově mariánského sloupu pracuje dvě desítky let. V centru metropole loď s kamenným nákladem zakotví přibližně na měsíc. Kameníci na „šífu“před zraky veřejnosti dokončí poslední detaily koruny sloupu, korintskou hlavici. „Pracujeme na ni od roku 2013 a již jsme ve finále. Dokončujeme akantové listy. Je to kamenný vrchol sloupu, po soše druhá nejrozvinutější plastická modelace celé architektury,“shrnul další úkoly Váňův tým.
Pokud se aktuálně po sto letech podaří vrátit monument na původní místo na Staroměstské náměstí, sochaři na místě„doladí“důležitou součást mariánského sloupu – sanktuář. „Je to v podstatě prostor uprostřed stavby sloupu, ve kterém byl umístěn gotický obraz Panny Marie. Kamenná konstrukce sanktuáře nese váhu hlavního soklu, sloupu, hlavice a sochy, tedy okolo 20 tun,“vysvětlil Váňa. Na tuto část monumentu sochaři vybrali blok žluté mrákotínské žuly z lomu na Vysočině, která pevností a odolností nejlépe vyhovuje statickým požadavkům. Mrákotínský kámen navíc nejlépe odpovídá i historickým požadavkům.
Požehnání Palladiem
Mariánskému sloupu se na cestu dostalo i jedinečného požehnání kultovním Palladiem, tedy kovovým reliéfem Madony. Ten je uložený ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie.
Ze Staré Boleslavi plavidlo vyplulo včera brzy ráno směrem na Mělník. Loď se zvláštním nákladem budila u kapitánů dalších plavidel respekt. Před vstupem do plavební komory v Obříství na Mělnicku ji dala protiplující loď přednost. Týmu sochařů velkorysým gestem ušetřila nejméně hodinu času.
U mostku před hořínskou komorou se naopak unikátní náklad musel sklonit před jeho nepříznivými parametry. „Museli jsme sklopit odlitek sochy Panny Marie kvůli nízkému mostku u zdymadla,“uvedla posádka v lodním deníku. Hořínským kanálem pod Mělníkem poté „šíf“vstoupil na Vltavu a okolo Veltrus a Roztok zamířil do Prahy.
Pokus vrátit mariánský sloup na Staroměstské náměstí se odehrál již na konci května. Ztroskotal ale na byrokratických překážkách. Petr Váňa na obnově sochy začal pracovat před 20 lety. „Já jsem vypracoval návrh a sestavil tým na jeho vytvoření. Za dvacet let se pro mne ze zakázky stalo krásné dobrodružství,“popsal Petr Váňa.
Obrazoborecké běsnění
Původní barokní sloup od Jana Jiřího Bendla se slavnostního vysvěcení dočkal v létě 1652. Šlo o hold a dík Pražanům, kteří město roku 1648 v tvrdých, několikaměsíčních bojích uhájili před Švédy. Jedinečná památka získala navzdory tomu pověst symbolu habsburské poroby. To se jí stalo osudné po převratu 28. října 1918. „Veškeré umělecké a historické památky jsou pod ochranou Národního výboru a jeho orgánů,“uvedl tehdy Národní výbor československý, prozatímní vláda. Mariánskému sloupu jeho slova nepomohla, dav vedený Frantou Sauerem ho 3. listopadu 1918 strhl.
Ani to však nestačilo. Národní socialista Emil Franke a další poslanci chtěli roku 1919 v parlamentu prosadit dokonce zákon o povinném odstranění habsburských pomníků. Pokusy o jejich obnovu chtěli trestat až třemi měsíci vězení či pokutou do 10 tisíc korun.