Žaloba na prezidenta z nelásky

Senátoři vytáhli na prezidenta s kanonem ústavní žaloby. Vytýkají v ní Miloši Zemanovi stejné věci, jaké dělali jeho předchůdci, které ale dnešním kritikům tehdy nevadily. Ústavní žaloba by neměla být klackem v politickém boji.

Senátor Václav Láska chce žalovat prezidenta. Jde spíše o projev Láskovy nelásky k Miloši Zemanovi než o vážný právní akt. Senát jeho žalobu projedná. Žaloba má podporu 30 senátorů, což pro schválení nestačí. Kromě toho neobsahuje žádné porušení ústavy, jde o kritiku prezidenta z důvodu politického nesouhlasu s ním.

Kdyby byl hlavou státu Jiří Drahoš, lze předpokládat, že odmítnutí návrhů premiéra Andreje Babiše na jmenování ministra by Láskovi nevadilo, ale zase by vadilo jiným. I jinde je často žaloba na prezidenta součástí politického boje.

Prezident je odpovědný za hrubé porušení ústavy a velezradu, což je činnost proti svrchovanosti a územní celistvosti republiky či jejímu demokratickému řádu. Žalobu podává Senát třípětinovou většinou přítomných senátorů. Souhlasit s ní musí třípětinová většina Poslanecké sněmovny. A rozhoduje o ní Ústavní soud. Pro odsouzení je nutný souhlas devíti z deseti soudců.

U nás nebyl odsouzen prezident nikdy. Emil Hácha zemřel roku 1945 ve vazbě. Jako s prezidentem se s ním nejednalo, byť byl 30. listopadu 1938 zvolen československou

hlavou státu a soudit jej mohl jen parlament. Jeho nejzávažnějším činem bylo odevzdání Čech a Moravy do rukou Adolfa Hitlera v březnu 1939, což spolupodepsal ministr zahraničí František Chvalkovský.

V březnu 2013 podal Senát žalobu na prezidenta Václava Klause kvůli odmítnutí ratifikace změny smlouvy o fungování Evropské unie, nenavrhnutí kandidátů na ústavní soudce a amnestii. Žalobu podpořilo 38 senátorů, méně než polovina ze všech 81 senátorů. Tehdy však ústava vyžadovala jen nadpoloviční většinu přítomných senátorů. Žalobu Ústavní soud odmítl.

Jak se žaluje jinde

Na Slovensku iniciovala vláda Vladimíra Mečiara nedůvěru prezidentu Michalu Kováčovi. Pro hlasovalo 80 poslanců ze 150 členů Národní rady. Vláda ale neměla třípětinovou většinu 90 hlasů pro odvolání prezidenta. V lednu 2013 podala skupina poslanců návrh žaloby vůči prezidentu Ivanu Gašparovičovi za nejmenování Jozefa Čentéše generálním prokurátorem. Návrh nebyl Národní radou schválen.

V Polsku byl žalován bývalý prezident Lech Walesa občanem civilní žalobou. Jejím předmětem byl slib Walesy ve volební kampani 1990, že bude každému vyplacena peněžní částka na náklady spojené s pádem komunismu. Zůstalo u slibu. Polský Nejvyšší soud uznal, že politické sliby nelze vymáhat soudně.

Příkladem zneužití žaloby je žaloba na amerického prezidenta Andrewa Johnsona. Sněmovna reprezentantů mu roku 1868 vytkla „averzi proti Kongresu“. Odsouzen Senátem nebyl, protože scházel jeden hlas z nutných dvou třetin zákonodárců. Přitom prezidenta USA lze soudit jen pro velezradu, úplatkářství nebo jiné těžké zločiny a trestné činy. Johnson byl jižanský demokrat, který odmítl oddělení jižních států a zůstal věrný unii. Proto si jej Abraham Lincoln vybral roku 1864 jako viceprezidenta. Spojení republikána ze Severu a demokrata z Jihu bylo symbolem usmíření na konci občanské války.

Po atentátu na Lincolna se Johnson stal prezidentem. A tak po vítězství republikánů ze Severu vládl demokrat z Jihu, což Seveřané v Kongresu nesli těžce. Bylo to, jako kdyby se u nás roku 1945 stal prezidentem sudetský Němec, byť věrný republice.

Úspěšná byla v roce 2004 žaloba vůči litevskému prezidentovi Rolandasi Paksasovi. Pro sesazení musely být tři pětiny všech poslanců Sněmu. Ten jej uznal vinným, že nezákonně udělil občanství, vyzradil odposlech a ovlivňoval státní zakázky.

V roce 2007 byl parlamentem suspendován rumunský prezident Traian Basescu. V lidovém hlasování však byl návrh na jeho odvolání zamítnut. V roce 2012 proběhl další politický střet mezi hlavou státu a vládou. Důvodem bylo zastupování Rumunska v zahraničí. Soud dal za pravdu prezidentovi, že on má právo zastupovat zemi při jednáních Evropské rady. V červenci 2012 parlament opět Baseska suspendoval. Následné referendum o jeho sesazení bylo opět neúspěšné.

V Paraguayi v roce 2012 sesadil Senát na základě žaloby Poslanecké sněmovny prezidenta Fernanda Lugu. Důvodem byla smrt 17 lidí při policejní akci s cílem vystěhovat bezzemky z protiprávně obsazených pozemků. Bezzemci se proti policii bránili střelnými zbraněmi. Šlo o projev napjatého vztahu prezidenta a parlamentu. Okolní státy to označily za převrat.

Nedůvodná žaloba

Využívá-li prezident pravomoci, které mu dává ústava, jedná ústavně. Už Václav Havel prohlásil, že není pouhý robot na podpisy. Odpůrcům prezidenta Zemana vadí to, co jim nevadilo u Havla, když sváděl mocenský boj se Zemanem jako premiérem. Je dobré sledovat, zda stejní lidé mají stejné názory na jednání prezidenta u nás a na jednání končícího prezidenta Andreje Kisky na Slovensku či dříve Michala Kováče, když oba odmítli návrhy premiéra na jmenování ministra, protože ústavní úprava naší a slovenské hlavy státu je obdobná.

Prezident jako hlava státu je jeho symbolem. Žaloba nemá být předmětem běžného politického boje. Chce-li někdo, aby prezident jednal dle jeho představ, musí jeho kandidát uspět ve volbách. Žaloba na prezidenta to nezmění.

Odpůrcům prezidenta Miloše Zemana vadí to, co jim nevadilo u Václava Havla.