Stavbu lávky v Radotíně zdržela stížnost u ÚOHS
RADOTÍN Projekt stavby nové lávky přes Berounku v Radotíně má zpoždění, protože tendr na zhotovitele řeší na základě stížnosti antimonopolní úřad (ÚOHS). Zatím není jasné, jak bude magistrát dále postupovat a kdy se začne stavět. Nová lávka má nahradit stávající, která je ve špatném stavu. Původně měla být stavba zahájena už vloni.
Zadání veřejné zakázky na stavbu lávky schválili pražští zastupitelé před rokem. Důvodem stavby je havarijní stav současné lávky. Předpokládané náklady jsou 61,9 milionu korun a v městském rozpočtu na letošek už je plán zahrnut v kapitole dopravních staveb.
Mluvčí Prahy Tadeáš Provazník uvedl, že podle stěžovatele, který se sám nepřihlásil do užšího výběru dodavatele, podmínky tendru nahrávaly konkrétní firmě. Podle magistrátu to však z podnětu nevyplývá, další postup nicméně město zvolí až po konečném rozhodnutí ÚOHS.
Údržbu současné lávky má na starosti Praha 16. Podle starosty Karla Hanzlíka (ODS) znamenají odklady pro radnici komplikaci. „Je to pro nás nepříjemné, protože to opět oddaluje realizaci a bohužel opět nevíme, kdy se začne stavět,“řekl starosta.
Na přípravě nové lávky se pracuje od roku 2014. Bude dlouhá 170 metrů a povede trochu jinudy než stávající – na pravém břehu bude napojena na ulici K Radotínu, na levém na ulici Nad Berounkou. Stávající lávka z roku 1994 musela být kvůli špatnému stavu dvakrát zpevněna, a to v letech 2014 a 2017. Podle statického posudku musí být nahrazena novou konstrukcí do roku 2020.
Praha má se stavem mostů a lávek dlouhodobě problémy. Předloni v prosinci se zřítila lávka pro pěší mezi Císařským ostrovem a Trojou, při nehodě byli zraněni čtyři lidé. Město připravuje stavbu nové, v plánu je také lávka z Holešovic do Karlína přes ostrov Štvanice. Kromě toho město chystá kvůli špatnému stavu konstrukcí opravy řady mostů, například Libeňského, Hlávkova, Palackého či Barrandovského. (ČTK) PRAHA K náplavce Rašínova nábřeží u železničního mostu přijíždí malý osobní člun. Od dalších plavidel na Vltavě ho odlišuje především modrý maják na střeše kajuty a nápis na boku a na zádi: městská policie. Člun patří poříčnímu útvaru pražských strážníků. Ti vzali na část své služby na palubu i redaktora MF DNES.
Poříční útvar má městská policie od června 2003. V současnosti v něm slouží jednadvacet strážníků, kteří se střídají na denních a nočních dvanáctihodinových směnách.
Aby se do poříčního útvaru mohli strážníci hlásit, musí splňovat přísnější předpoklady než běžný městský policista. Nutný je průkaz vůdce malého plavidla, kurz lezení a potápění i znalosti první pomoci. A logicky musí být velmi dobří plavci. „Právě proto, že jsem dříve hodně plaval, mě možnost služby u poříčního útvaru zaujala,“říká strážník Lukáš Nepejchal, zatímco pomocí dvou turbodieselových motorů vyplouváme na řeku.
S příchodem léta přibývá strážníkům z poříčního útvaru práce. „V létě je na řece větší provoz. Větších lodí je během celého roku stejně, přibývá ale malých člunů. Lidé s nimi v létě vyrazí na řeku, ovšem ne vždy zvládají techniku plavby i pravidla,“říká Nepejchal.
Nehody podobné té, která se na konci května stala v Budapešti a během níž zahynulo pětadvacet lidí, se ale podle něj v Praze nestávají. „Občas se ťuknou třeba parníky v plavební komoře, ale nic tak vážného se tady neděje. I proto, že v Praze nemáme tak velké lodě jako na Dunaji,“říká strážník, zatímco loď proplouvá podél Rašínova nábřeží. Je sice všední den odpoledne, ale na náplavce už je plno lidí.
Opilí plavci jsou problém
Ačkoliv má na dění na náplavkách poříční útvar dohlížet spíše okrajově, jejich osazenstvo občas strážníky zaměstná. „Nejproblematičtější je pátek a sobota večer,“prohodí strážník. „Podnapilí lidé, většinou turisté, nám skáčou z náplavek i mostů do Vltavy. Nejhorší jsou ti, kteří si usmyslí, že přeplavou řeku.“Problém je, že za tmy nejsou plavci téměř vůbec vidět. „Myslí si, že se nemůže nic stát, a pak se na ně řítí člun padesátikilometrovou rychlostí,“popisuje Nepejchal, který má s nočními plavci vlastní zkušenost. „Plul jsem u Palackého mostu, kde tři cizinci přeplavávali Vltavu. Viděl jsem je asi ze tří metrů a dalo mi zabrat, abych se jim vyhnul,“upozorňuje na nebezpečí, které plavcům hrozí.
Náplavky jsou pro strážníky problematické ještě z jednoho důvodu. Především v léte, kdy u nich kotví velké množství lodí, mívá člun městské policie obtíže vůbec přirazit ke břehu, když je potřeba.
„Musíme to řešit tak, že přirazíme k větší lodi a vystupujeme přes ni. Jinak bychom se na břeh nedostali,“říká strážník.
Loď, na které projíždíme Vltavu, je starší ze dvou kajutových plavidel, jež městská policie na řece používá. „Je to už taková babička. Není moc rychlá a používá se hlavně na běžné hlídkování,“říká Nepejchal. Druhý člun, devítimetrové finské plavidlo Nord Star 28 Patrol se dvěma motory Volvo Penta, dostali strážníci před třemi lety. Mohou na něm plout téměř osmdesátikilometrovou rychlostí.
K rychlým výjezdům slouží strážníkům malý záchranářský člun Pioner Multi se závěsným motorem. Snadno se u něj sklopí příď a strážníci mohou vytáhnout třeba raněného. Kromě toho člun používá městská policie také při potápění, což je další z činností, které poříční útvar zajišťuje. Strážníci loví z vody třeba nebezpečné předměty. S pátráním pod hladinou pomáhali i při loňské tragédii, kdy proud v podzemí Motolského potoka smetl čtyři hráče geocachingu.
Potápění ve Vltavě je ale velmi náročné. V letních měsících se totiž viditelnost sníží třeba na deset centimetrů. „Hledáte vlastně jen po hmatu,“popisuje Nepejchal.
„Nedávno jsme například hledali motor, který upadl z jednoho člunu. Lovíme i elektrokola a elektrokoloběžky,“dodává strážník s tím, že potápění je zároveň jednou z nejtěžších činností v rámci služby.
„Hlavně když se hledají utonulí. To je náročné fyzicky i psychicky. Děláme krátké ponory, které jsou těžší, než když jste pod vodou dlouho,“popisuje, zatímco míříme proti proudu řeky směrem k Modřanům.
Pravidla na ochranu sportovců
Míjíme Císařskou louku na Smíchově, kde mají strážníci kotviště. Na břeh porostlý křovím se drápe nutrie. „Ty tady potkáváme často,“vysvětluje strážník.
U Žlutých lázní v Podolí, kde právě několik lidí brázdí Vltavu na paddleboardech, je další místo, kde lodě městské policie často hlídkují. Vzhledem k velkému pohybu sportovců v těchto místech zde pro motorové čluny platí zákaz plavby v rychlém režimu skluzu.
„Když někdo poruší pravidla, zapneme majáky, přirazíme k jeho člunu, zkontrolujeme doklady a přestupek předáme Státní plavební správě,“shrnuje strážník Nepejchal.