Neatraktivní milenka ČSSD

Vzdáním se ministerské nominace Michal Šmarda završil scénář, o kterém se spekulovalo řadu týdnů. Tanečky okolo si sociální demokraté příliš nepomohli.

Tak končí – aspoň doufám – naše komedie. Zlo prohrává a dobro žije. Vám, paní, vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze na jevišti. V životě našem opáčně to bývá – tam dobrák úpí, vrch má duše křivá,“mohl by po oznámení Michala Šmardy, že se vzdává kandidatury na ministra kultury, oddeklamovat Karel Infeld Prácheňský z Cimrmanovy hry Záskok.

Opravdu se zdá, že krize kvůli ministerstvu kultury je u konce. Vlastně zbývá dořešit už jen kosmetické věci – například to, kdo bude novým ministrem. A vyhlásit vítěze a poražené tříměsíčního spektáklu.

Nejprve se zastavme u nového ministra. Když se Michal Šmarda v pondělí večer po tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana i premiéra Andreje Babiše vzdával nominace, jmenoval tři možné adepty. Hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, šéfa Vysočiny Jiřího Běhounka a náměstkyni na kultuře Kateřinu Kalistovou.

Těžko říct, zda to od něj byly vážně míněné návrhy, anebo jen taková poněkud zlomyslná legrace. Nikdo z výše uvedených se totiž ministrem kultury téměř jistě nestane.

Netolický už sám prohlásil, že o to ani nemá zájem. Jeho prioritou je udržet si pozici v kraji, vše směřuje ke krajským volbám v příštím roce. I proto už letos v březnu ani neobhajoval post místopředsedy ČSSD – nechce být se stranou příliš spojován. Vyhodnotil si, že jen tak má zřejmě větší šance ve volbách uspět. Navíc pokud měl prezident Zeman problémy se Šmardou, se svým odpůrcem Netolickým by je měl dvojnásob.

Příliš nadšení nad možnou nominací nejevil ani Jiří Běhounek. Jeho vztahy se Zemanem jsou sice výtečné, ale ani jemu by se nejspíš kvůli účasti ve vládě nechtělo vzdávat pozice hejtmana.

Dojde na Birkeho?

Kateřinu Kalistovou už socialistům zákulisně podstrkával sám prezident Zeman s premiérem Babišem. Jenže ta ve straně není zrovna populární. Z Prahy ji po konfliktech „vypudili“do středních Čech, ale ani tam není její pozice bůhvíjaká. Když se spekulovalo, že by mohla dočasně nahradit Antonína Staňka, prosadili si socialisté na tuto pozici raději nestranického náměstka Reného Schreiera. Měli totiž strach, že kdyby resort dočasně vedla Kalistová, mohla by zůstat jako ministryně.

Kdo nakonec bude resort vést, je tak stále ve hvězdách. Do hry se možná vrátí někdejší místopředseda strany Jan Birke, o němž se v této souvislosti už mluvilo.

Úspěšný starosta Náchoda je zastáncem pokračování vlády. Má velmi blízko k Janu Hamáčkovi. S exministrem Antonínem Staňkem kromě jiného pracoval na dvou zákonech včetně památkového. Kulturou tedy není nepolíben. A Zeman ani Babiš by s ním podle informací MF DNES neměli problém. Dokonce už se ho v červenci pokoušeli socialistům jako nejvhodnější jméno nenápadně vnutit.

Birke má v ČSSD řadu odpůrců, ale na druhé straně už socialisté začínají působit odevzdaně. Pokud by se stal ministrem, bylo by to završení triumfu dua Zeman–Babiš v celé tříměsíční komedii.

Mimochodem vztah prezidenta s premiérem – v posledních týdnech se stalo hitem omílat, kterak je Babiš vůči hlavě státu slabý, když nedokáže prosadit navrhovaného ministra a bojí se na Zemana podat žalobu k Ústavnímu soudu.

Mohlo by to tak být, kdyby… Kdyby šli opravdu proti sobě a nepostupovali celou dobu spíš ve shodě. Jak ostatně ukázala Babišova poslední „obrátka“(Šmardu ve vládě nechci), která byla pro místopředsedu ČSSD údajnou poslední kapkou. Zeman a Babiš se potřebují. Jakákoli žaloba by jejich vztah mohla poškodit, což si ani jeden nepřeje. Šéf ANO si umí dobře spočítat, že prezident bude ve funkci ještě tři a půl roku a spojení s ním je mnohem výhodnější než s ČSSD, která zřejmě po příštích volbách do Sněmovny vymizí.

S velkou nadsázkou by se jejich vztah dal přirovnat k manželství. Partneři si po všech stránkách rozumějí, jen se manželka zničehonic rozhodne muži odepřít sex. Samozřejmě že to lze řešit soudně – žádostí o rozvod. Jenže když to manžel udělá, může si sám dobře spočítat, že se svého nedomůže, a navíc po něm jeho žena „půjde“i ve všech ostatních ohledech.

Naproti tomu sociální demokraté jsou pro Andreje Babiše trochu v roli nepříliš atraktivní milenky. Ví, že je čas od času potřebuje, ale rozhodně se s nimi nikde nehodlá vodit za ruku, nebo se kvůli nim dokonce pouštět do konfliktu s manželkou.

Zvlášť když si je vědom toho, že po něm pošilhává jiná, která by takové nároky neměla. Řeč je o osmičce poslanců, kteří by jeho menšinovou vládu nejspíš podpořili po případném odchodu ČSSD. Ať už jde o tři odpadlíky z SPD, některé socialisty v čele s Jaroslavem Foldynou či Antonínem Staňkem, nebo o duo poslanců vznikajícího hnutí Trikolóra v čele s Václavem Klausem mladším.

Což samozřejmě tuší i ona milenka, a proto musí snášet čím dál horší zacházení, pokud nechce přijít o současný stav a z něj plynoucí benefity. A to ČSSD nechce.

Vzhledem k situaci se tedy Šmardovým oznámením jen završilo řešení, které viselo ve vzduchu několik týdnů. A dá se říct, že přes něj kvůli rozložení sil hlavních aktérů nejel vlak. Jen sociální demokraté musí vědět, zda k němu nevedla elegantnější cesta, při které by neztratili tolik důstojnosti.

Zeman a Babiš se potřebují. Pro šéfa ANO je spojení s prezidentem výhodnější než s ČSSD.