Zelená střecha nad kampusem
Česká zemědělská univerzita v Suchdole se pyšní titulem nejekologičtější školy v České republice
SUCHDOL Podchytit vlastní produkci skleníkových plynů si přejí vědci z České zemědělské univerzitě (ČZU). Pracují totiž na výpočtu, který by měl zjistit, kolik přesně oxidu uhličitého uniká z kampusu do atmosféry.
Již teď je přitom pravděpodobné, že zemědělská univerzita přijde s příznivými čísly. Nasvědčuje tomu mimo jiné skutečnost, že letos v zimě se kampus ze všech českých škol umístil nejlépe v žebříčku UI Green Metric World University Rankings, hodnotícím, jak univerzity rozvíjejí infrastrukturu i vzdělávání s ohledem na životní prostředí.
Česká zemědělská univerzita skončila celosvětově na 46. místě. Pokud v Suchdole nyní produkci skleníkových plynů spočítají, budou pak moci snadněji vyčíslit, o kolik se emise sníží dalšími chystanými opatřeními. Záměrů je řada a v suchdolské vysoké škole například plánují, že budou lépe hospodařit s dešťovou vodou.
„Chtěli bychom mít celý systém, který by nám ukazoval, kde například máme přebytek srážkové vody. Po areálu školy bychom ji pak mohli distribuovat tak, aby se žádná voda neztrácela a co nejvíc jsme ji mohli používat na závlahy,“říká Martin Hanel, který je proděkanem ČZU a také vedoucím katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování.
„Chtěli bychom využít veškerou šedou, srážkovou a třeba i černou odpadní vodu. Tyto věci je ale jednodušší realizovat například u budov, které se teprve projektují. U těch již stojících by úprava byla nákladná,“říká proděkan.
Škola zatím dešťovou vodu využívá jen částečně na závlahy zelených střech. „Pro čištění vody zase funguje jen mokřad, což je ale jen jeden z jeho vedlejších efektů,“vysvětluje Hanel. Mezi důvody vzniku mokřadu podle něj patřilo například i snižování teploty během horkých letních dnů.
„Voda se odpařuje a díky tomu je v okolí teplota i o dvacet stupňů nižší, než má povrch nedalekého parkoviště, které je vydlážděné betonovou zámkovou dlažbou,“dodává nábytek, obrazy, kabelky, bižuterii, odznaky, mince, knihy, porcelán, oděvy, housle atd. Tel. 608221020 Zelené střechy pedagog. Efekt zelených střech a mokřadů je podle něj příznivější než u takzvaných vertikálních zahrad. Jejich smysl je však navíc ve funkci izolace budov. Hanel se také snaží popsat další přínos jednotlivých projektů.
„Chceme ukázat, jak města, jejich části či různé areály koncipovat, aby se v nich dalo rozumně žít i při vlnách veder, a zároveň, aby byly co nejvíc soběstačné v dobách sucha,“říká proděkan. Domnívá se, že univerzita může mít zajímavou ukázku nejen pro studenty, ale také například pro zástupce krajů a různých měst. Podle jeho názoru může být pro mnohé inspirativní už i to, co se na zemědělské univerzitě odehrává nyní.
Omezují plasty
V Suchdole se například snaží všemožnými způsoby omezovat spotřebu plastových výrobků. Studenti, kteří bydlí na kolejích, proto mohou nakupovat zboží v univerzitní prodejně, kde jsou k mání výrobky bez obalu. A tak si do vlastních nádob stáčejí například šampony.
Zatím se škole podařilo získat peníze na projekt zemědělské krajiny, a co se týká té urbanizované, funguje několik izolovaných prvků. Pokud by se ale podařilo sehnat další finance, rádi by v Suchdole postavili komplexnější systém, na kterém budou moci nejen studentům demonstrovat další zajímavá řešení.
Filtrace vody
Na zemědělské univerzitě samozřejmě umějí dobře počítat. Zjistili, že díky čtveřici filtračních zařízení, ze kterých vytéká normální i perlivá voda, ušetřili 384 048 půllitrových PET lahví, což je 9 601 kilogramů plastů.
„Za každý měsíc průměrně ušetříme 647 kilogramů plastu a 25 892 půllitrových PET lahví,“říká mluvčí ČZU Jana Kašparová. Dvě filtrační zařízení mají od letošní zimy, další dvojici instalovali již na podzim roku 2017.
Hromadění odpadu se ČZU snaží bránit i tím, že se organické odpadky kompostují přímo v areálu školy. Kompostéry jsou přitom jen jednou z řady dalších zajímavostí, na které je možné na zemědělské univerzitě narazit.
„Pracujeme na výzkumu se zelenými střechami. A díky tomu máme celkem speciální mikroklima,“říká proděkan Hanel a dodává, že společně se studenty zkoušejí skladbu rostlin, která by pro zelené střechy byla optimální.
Rostliny na budovách podle něj mají význam pro jejich teplotní režim a zároveň pomáhají zužitkovat dešťovou vodu. Podle proděkana už mají v kampusu vytipovaná místa, která se přehřívají. Na nich se počítá s dalším rozšířením vegetace. ●