Dillí se mění v plynovou komoru
Úroveň smogu v indické metropoli dosáhla v těchto dnech místy tak alarmujících hodnot, že překračuje rozsah měřících přístrojů.
Před pár lety se dobře situovaný technologický expert Adžáj Lavakare rozhodl, že se s rodinou vrátí do Indie. Se ženou chtěli, aby si děti vybudovaly k jejich rodné zemi patřičný vztah a naučily se jazyk.
Opustili tedy slunné Palo Alto v Kalifornii a přestěhovali se do prostorného bungalovu v elegantní čtvrti metropole Dillí. Žilo se jim tam dobře, po čase si však uvědomili, že něco není v pořádku. Děti, syn Madháv a dcera Naina, dříve zdravé jako řípy, začaly často churavět, kašlaly, Madháv dostával astmatické záchvaty.
Lavakareovým došlo, že při plánování přesunu na něco podstatného zapomněli – na kvalitu, či spíše pověstnou nekvalitu ovzduší v indickém hlavním městě. O té se realitní agenti nezmínili, přestože se dobře ví, že smog je tam ještě jedovatější než v Pekingu. Možná nejhorší na světě vůbec.
Každý podzim to bylo horší a horší. Kvalita ovzduší rapidně klesala a Dillí se postupně proměňovalo v „plynovou komoru“.
Letos přišla smogová kalamita znovu a místy dosahuje takové úrovně, že je na ni krátký i rozsah měřicích přístrojů. Na řadě míst ve městě přesáhla koncentrace prachových částic, jež snadno pronikají do plic, 900 mikrogramů na metr krychlový. To je podle lékařů situace, při níž je riskantní vycházet ven. Přitom Světová zdravotnická organizace udává jako denní bezpečnou průměrnou hustotu 25 mikrogramů na metr čtvereční.
„Uvědomili jsme si, že město z nás dělá marody. Onemocněly i děti mých přátel. Každé naše setkání s nimi mělo jediné téma: Co se to stalo s ovzduším?“vyprávěla Pande Lavakareová, která se živí jako spisovatelka na volné noze.
Jiní známí sice rodinu škádlili, že jsou přecitlivělí a že v Americe zchoulostivěli, oni však věděli své – vzduch v Dillí je jedovatý a zdraví nebezpečný. Údaje, které začaly být na nátlak různých organizací zveřejňovány, jim daly za pravdu.
Lavakareovi nyní vážně uvažují o tom, že se vrátí do Kalifornie.
Miliony obyvatel Dillí však nemají kam utéct. Musí se spolehnout na úřady, že s extrémně nedýchatelným vzduchem konečně něco udělají. Ty se letos opravdu snaží. Ovšem všechna opatření, která zavádějí, jsou jen dílčí a neřeší podstatu problému.
Air-mageddon v praxi
Dětem teď vláda rozdala miliony obličejových masek a roušek, uzavřela školy, výrazně omezuje množství soukromých aut v ulicích tím, že jeden den smějí vyjet jen ta se sudými čísly poznávacích značek, druhý pak ta s lichými. Někde to sice uleví, celkově to však připomíná boj s větrnými mlýny.
Znečištění ve více než dvacetimilionové megalopoli způsobují v prvé řadě automobily a průmyslové emise, ale i prach ze stavenišť a dým vznikající při spalování odpadků a zbytků zemědělských plodin na okolních polích. To je sice nyní rovněž zakázáno, ale farmáři podle všeho vesele pálí dál. Stejně tak se málo dodržuje i zákaz používání zábavní pyrotechniky nebo prašné stavební činnosti. Obyvatelé města sice naříkají, ale vlastně si problémy způsobují sobě navzájem. Dál se dusí a plní ordinace lékařů s nejrůznějšími dýchacími obtížemi.
Jak z marasmu ven? „Bude to těžké a bude to vyžadovat základní změnu myšlení,“píše časopis India Today, který o současné situaci v metropoli referuje jako o „air-mageddonu“.